Nejlepší nafukovací vířivky/jacuzzi 2024 – recenze, test, srovnání, zkušenosti

Vířivky se pomalu, ale jistě stávají podobně běžnou součástí domácností, jakou jsou bazény. Na rozdíl od nich je však můžete využívat celý rok, kromě relaxu poskytují i ​​mnohé zdravotní benefity, no a v neposlední řadě mluvíme o zcela zásadní finanční investici. Jak vybrat kvalitní vířivku?

Upřímně, není to nejjednodušší. Proto jsme si pro vás připravili zcela vyčerpávající návod, který vás koupí vířivky provede krok za krokem.

Nejlepší vířivky

Vířivky – recenze

Koupě vířivky vyžaduje pečlivou přípravu a celkem velkou počáteční investici. Následně musíte počítat s jejím provozními náklady a případnými opravami. Vaše rozhodování a výběr by tedy neměly probíhat na základě jednoho krátkého popisu u produktu. Kromě parametrů vám proto doporučujeme sledovat také zákaznické recenze. Několik jsme si jich pro vás připravili i my.

Proč uvažovat nad koupí vířivky

"Trochu romantiky a pohody za 25 000 Kč?" Tato myšlenka napadne asi nejednomu z vás. Ano, vířivky nestojí málo a na první pohled mají jednostranné využití – válení se v teplé, bublinkujúcej vodě. Ani to není k zahození, vířivé vany toho však dokážou mnohem víc. Kvalitní vířivka se správně rozmístěnými masážními tryskami poskytuje vašemu tělu velmi účinný způsob terapie, konkrétně hydromasáž.

Zdravotní benefity hydromasáže

Rozdíl mezi jacuzzi a vířivkou, Hot tub, Swim Spa, hydromasážním bazénem, ​​relaxační vířivkou

Ještě předtím, než se dostaneme ke konkrétním parametrům, bychom si měli udělat pořádek v pojmech, protože i ty vědí mnohým kvalitně pomotat hlavu.

Typy vířivek

Na výběr toho není mnoho. Můžete zainvestovat do klasické akrylátové vířivky, ušetřit koupí té nafukovací nebo udělat kompromis v podobě koupací kádě. Pamatujte však, že všechny benefity tradiční vířivé vany a možnost kvalitní hydromasáže vám nabízejí zásadně pevné modely.

Pevné akrylátové vířivky

Akrylátové vířivky mají pevnou konstrukci, vnější obklad i skelet. Ten je vyroben ze sklolaminátu, na kterém se nachází akrylátová vrstva. Jde o dražší modely, cena těch nejlevnějších začíná na 75 000 korunách. Většinou jsou všechny z nich určeny pro celoroční používání v exteriéru i interiéru. Akrylátové vířivky mohou stát na pevném podkladu nebo být zapuštěny v zemi. Konkrétním parametrem budeme věnovat pozornost níže. Jak uvidíte, vybírat pevnou vířivku je o něco komplikovanější.

Nafukovací vířivky

Nafukovací vířivky jsou cenově dostupnou alternativou, avšak i provizoriem. Stojí přibližně od 7 500 do 37 000 Kč, a to v závislosti na jejich velikosti a funkcí. Nejběžnějšími typy jsou modely pro 2 až 5 osob s kartušovým filtračním systémem. Nafukovací vířivky s pískovou filtraci jsou spíše výjimkou.

Nafukovací vířivky mají nepochybně hodně pozitiv, mezi které nepatří pouze jejich extrémně nízká cena. Jsou velmi praktické z hlediska uskladnění, sfouknout je a odložíte ve velmi kompaktních rozměrech, můžete je přenášet z místa na místo nebo využívat doma a zároveň na chalupě. No a i přesto, že vás většinou nevymasírují, jsou taktéž velmi dobrou formou relaxu.

První nedokonalostí všech nafukovacích vířivých van je riziko jejich poškození. Dají se sice zalepit, výsledek však není jistý. Masážní trysky v nich najdete jen výjimečně. Voda se tedy pouze ohřívá a víří pomocí vzduchových trysek. Proto nemluvíme o hydromasáži, ale o pověstné perličkové lázni, v překladu, o bublinkující teplé vodě. Posledním problémem je, že v exteriéru nelze použít jakoukoliv nafukovací vířivku v zimě. PVC, ze kterého jsou vyráběny, totiž nepřežije poklesy teplot, a to v průměru již pod 4 °C.

Zákaznické zkušenosti s nafukovacími vířivkami

Nebudeme vám lhát, tyto modely se dají s těmi pevnými srovnávat jen těžko. Zákaznické zkušenosti s nafukovacími vířivkami však hovoří více méně jasně. Pokud se chystáte pro nákup vaší první vířivé vany, do které nechcete nebo nemůžete vrazit několik desítek tisíc, jde nepochybně o velmi dobrý kompromis. Pokud jste však ochotni do vlastního pohodlí investovat i více, určitě se vyplatí koupě pevné akrylátové vířivky.

Vířivky na dřevo – dřevěné koupací sudy

Dřevěné koupací sudy, kádě HOT TUB nebo tzv. vířivky na dřevo patří také k cenově dostupnější alternativě. Ve srovnání s těmi nafukovacími jsou stále dražší, stojí od cca 37 000 do 100 000 Kč. Koupací kádě mají kulatý tvar, jsou vyrobeny ze dřeva a nemají žádné trysky. Můžete si k nim však dokoupit samostatný systém na perličková koupel, tedy trysky vzduchové.

Nejmenší modely jsou většinou dostačující pro 3, ty větší i pro 12 osob. Vodu je možné ohřát na 40 °C, podobně jako v klasických vířivkách, a to prostřednictvím systému, který je napojen ke kamnům na dřevo. Právě proto jsou využívány převážně v exteriérech. Celoroční provoz kádí sice není vyloučen, voda v nich však nemůže zůstávat nepřetržitě, protože by zamrzla.

Velikost vířivky

Velikost vířivky ovlivňuje její spotřebu, měsíční provozní náklady a také na vaše pohodlí. Při větších modelech musíte také počítat s dostatkem místa na jejich instalaci. Proto byste si určitě měli koupit takovou vířivku, která bude odpovídat vašim potřebám. I 2 místa navíc jsou, jednoduše, zbytečností.

Vířivky pro 2 osoby

Vířivky pro 2 osoby jsou ideální pro bezdětné páry, které nemají mnoho přátel. Připravte se na to, že tyto modely nepřipomínají klasickou scénu z hollywoodského filmu, kde si dva zamilovanci popíjejí šampaňské v prostorné vaně. Jinak řečeno, je v nich trochu méně místa, takže i při koupání ve dvou můžete mít pocit stísněnosti. Klasické kulaté vířivky pro 2 osoby mají vnitřní průměr kolem 120 cm, rozměry těch hranatých jsou cca 200 x 130 cm.

Vířivky pro 3 – 5 osoby

Vířivky, do kterých se pohodlně posadí 3 až 5 lidé, jsou ideální pro klasické rodiny, tedy 2 rodiče + 2 děti. Tyto vířivky mají tradičně rozměry okolo 2 x 2 m a objem 700 l vody. Je zajímavé, že jejich cena nezvykne být v porovnání s těmi dvoumístným podstatně vyšší. V závislosti na konkrétním modelu se pohybuje od přibližně 10 000 (nafukovací vířivky) do 250 000 Kč.

Vířivky pro 6 a více osob

Takovou obrovskou vířivku využijete naplno skutečně jen tehdy, když plánujete organizovat pravidelné koupání se s vašimi přáteli. Prvním problémem je horší dostupnost. Vířivky pro 8 – 9 osob dostanete převážně u výrobců, kteří nabízejí kvalitnější, ale zároveň i podstatně dražší modely. Rozhodujícím parametrem jsou také větší rozměry. Velké vířivky mají běžně 230 x 300 cm více, proto pro ně musíte připravit dostatek místa. Podklad navíc musí unést váhu, která převyšuje minimálně 600 kg.

Výběr vhodného místa a napájení

Ačkoliv výběr místa a napájení vířivek nepůsobí jako parametry, které souvisejí přímo s jejich výběrem a koupí, věřte, že souvisejí. Ať už si chcete tuto formu relaxu užívat na zahradě, terase nebo v domě, musíte najít dostatek prostoru, ten patřičně upravit a v některých případech také trochu poupravit vaši elektroinstalaci.

Jak a kde umístit vířivku: interiérové ​​versus venkovní vířivky

V létě můžete v exteriéru používat všechny typy vířivých van, hydromasážních bazénů či koupacích kádí na dřevo. Jiné je to však v zimě. Už víte, že jakékoliv nafukovací vířivky v zimě nejsou použitelné. Všechny vnější vířivé vany uzpůsobené na celoroční provoz musí být pevné, tedy akrylátové, být chráněny před hlodavci, mít dobrou izolaci, špičkový termokryt a profi elektroniku, což se odrazí i na jejich ceně.

Konečné rozhodnutí je samozřejmě jen na vás. Při malém průzkumu názorů lidí, ale i samotných výrobců a prodejců vířivek jsme však narazili na jedno a totéž doporučení, "vířivku si nejlépe užijete venku, a to jak v létě, tak i v zimě".

Příprava plochy pod vířivkou

Důležité parametry vířivých van

Vířivky patří k těm produktům, které není možné vybírat pouze zrakem. I na pohled kvalitní model, který navíc nestojí "malé peníze", může být ve skutečnosti pouze levnou, i když designovou napodobeninou. Naopak, ne všechny vířivky, označené nápisem "Made in China" musí být automaticky horší.

Vzhled a země, kde byl daný kousek smontován dohromady, opravdu nerozhodují o tom, před jakým kvalitním či nekvalitním produktem stojíte. Pamatujte, že před zaplacením a naložením vířivky do dodávky, byste se měli vždy podívat na její "podvozek", ověřit si výrobce jednotlivých komponentů a důkladně prostudovat každý jeden parametr.

Masážní systém

Masážní systém je to, co dělá vířivku vířivkou. Jde o kombinaci čerpadel a trysek, které se nacházejí na každém sedadle a slouží na samotnou hydromasáž. Prvním důležitým parametrem je ovládání masážního systému. Na kvalitních vířivkách byste měli mít možnost jednotlivé motory čerpadel spouštět odděleně, což znamená, že můžete samostatně regulovat intenzitu masáže na každém ze sedadel. Dále se soustřeďte na výkon i kvalitu čerpadel a počet, rozmístění a druh trysek.

Vzduchové a masážní čerpadla

Při výběru čerpadla se soustřeďte na poměr výkon/spotřeba. Některé kousky totiž mohou pozřít nenormální množství elektřiny, ale nepodají příslušný výkon. Od toho závisí i jejich celková životnost. Za obecně kvalitní čerpadla jsou považovány značky Balboa, Davey, Gecko, LX a Waterway. Naopak, pokud jsou na vířivce nainstalované čerpadla čínských značek, většinou nejde o dobrou volbu.

Masážní a vzduchové trysky

Kvalitní vířivka by měla poskytovat masáž celého těla. Trysky proto musí nacházet nejen na opěradle za vašimi zády, ale také v oblasti rukou, ramen, nohou a chodidel. Mnoho lidí se mylně domnívá, že více trysek zajistí kvalitnější hydromasáž. To je omyl! Skutečně seriózní výrobci vířivek investují nemalé peníze do vývoje masážních systémů, které navrhují samotní terapeuti. Důležitější je tedy správné rozmístění, tvar a velikost trysek.

Materiál a kvalita trysek

Ve všech vírvkách najdete zásadně trysky plastové, které mohou být v bílém nebo černém provedení. Nic takového jako nerezové trysky neexistuje. Proto se nenechte nachytat na vyšší cenu vířivky, která je údajně vybavena kvalitnějšími nerezovými tryskami. Nerezové mohou být pouze krycí kolečka nebo dekorační prvky na nich, ne však ony samotné.

Elektronika – řídící systém

Elektronika slouží jako k ovládání jednotlivých funkcí, tak i na průběžný a bezporuchový ohřev vířivky. Ta kvalitní sníží provozní náklady, zpříjemní samotné používání vířivé vany a v neposlední řadě ji ochrání před poškozením.

Abyste pochopili důležitost elektroniky, musíme si vysvětlit, jak vířivky vlastně fungují. Voda je ohřívána průběžně i tehdy, když se nekoupete. Po zapnutí ohřevu se totiž její teplota v průběhu hodiny zvýší jen o cca 1 až 1,5 °C. První ohřev studené vody na teplotu okolo 39 °C (např. po napuštění vířivky) proto může trvat i více než den, což by nebylo praktické.

Průběžný ohřev je však nezbytností i z hlediska celoročního provozu v exteriéru. Pokud by voda ve vířivce zamrzla, mohli byste ji okamžitě vyhodit. Elektronika proto musí být schopna sama vyhodnotit pokles teploty např. pod 8 °C a automaticky zapnout ohřívání.

Režimy vířivky

Kvalitní elektronika by měla být vybavena samostatnými režimy, které jsou důležité hlavně z hlediska energetické úspory. Na levných modelech se nemusí nacházet, což zapříčiní, že nepřetržitý průběžný ohřev nelze regulovat, jde neustále "naplno" a vy se můžete připravit na pěkně mastné poplatky za elektřinu.

Ovládání elektroniky

Na každé vířivce můžete ohřev či filtraci vody obsluhovat na panelu, který se nachází přímo na vířivce. Všimněte si jeho dostupnost a přehlednost. Při nočním koupání je důležité i kvalitní podsvícení. Při dnešních pokrokových technologiích však mnohé vířivky disponují možností propojení s mobilní aplikací a následného ovládání na dálku. Takovou funkci oceníte například tehdy, když si v práci vzpomenete, že se chcete večer vykoupat. Ohřev si zapnete několik hodin před příjezdem domů a už se nemusíte o nic starat.

Filtrace a údržba vířivek

Teplá voda je náchylnější na vznik řas a množení mikroorganismů, k čemuž přispívají i mechanické nečistoty, o které se "postará" právě kvalitní filtrace. Pokud si navíc vezmeme v úvahu, že nejnákladnější částí provozu vířivek je právě ohřev zcela studené vody, tedy té čerstvě napuštěné, výběr kvalitní filtrace je skutečně důležitý.

V první řadě musí být dostatečně výkonná v poměru k objemu vířivky. Za postačující můžeme označit tu, která je schopna veškerou vodu přečerpat za přibližně 60 minut. Při vířivkách se setkáváme převážně s 2 typy filtrace, a to pískovou nebo kartušovou.

Ozonizátor

Mikroorganismy porazíte bazénovou chemií a přípravky pro úpravu pH, které musí být určeny pro použití ve vířivkách. Na výběr máte 2 typy chemie, a to chlorovou nebo bezchlorovou (např. na bázi bromu). Druhý typ je určitě lepší ze zdravotního hlediska, první zas o něco levnější. Výběr vhodné bazénové chemie do vířivky je však samostatnou kategorií, které se nebudeme věnovat. Vzpomínáme ji z jiného důvodu, a to kvůli další důležité součásti filtračního systému, kterou je ozonizátor.

Ozonizátor je zařízení, které slouží na hloubkovou dezinfekci vody. Produkován ozón, tzv. trojmocný kyslík, ničí všechny druhy choroboplodných zárodků včetně organických bakterií, jakými jsou například kvasinky či améby. Najdeme ho převážně na dražších modelech (pevných i nafukovacích), že však výrazně snižuje provozní náklady (používáte menší množství bazénové chemie), z dlouhodobého hlediska nejde o nejhorší investici.

Systém pro úpravu pH

Teplá voda je náchylnější na tvorbu vodního kamene, který poškozuje akrylátovou vrstvu, ale i filtraci, čerpadla, trysky a topný systém. První možností, jak zatočit s tvrdou vodou a vodním kamenem, je použití bazénové chemie na úpravu pH. Kvalitnější kousky jsou však vybaveny samostatným systémem na změkčování vody, například HWT (Hard Water Treatment System), který najdete ve vířivkách Pure Spa.

Vířivka na slanou vodu

V rámci filtračních systémů nemůžeme opomenout i samostatný typ vířivek a to takzvané vířivky na slanou vodu, které mohou být pevné i nafukovací. Jsou vybaveny speciálním systémem (např. salizátor ve vířivkách Deluxe Octagon), který ze slané vody generuje chlór. Díky tomu nemusíte používat žádné přípravky na hubení patogenů nebo pověstné plováčky s chlorovými tabletami, protože čistotu vody zajišťuje právě chlor vygenerovaný ze soli.

Někdo zvykne tyto modely nazývat také jako vířivky s mořskou vodou, což však není úplně správné. Mořská voda má koncentraci soli až cca 35 000 ppm, ta ve vířivce jen kolem 1 700 ppm. I přesto má však na pokožku a celý pohybový aparát velmi blahodárný vliv, a to v podobě uvolnění svalů či antibakteriálních účinků.

Konstrukce vířivek

Na internetu narazíte na mnohé návody, které slouží jako průvodci výběrem vířivek. V drtivé většině z nich najdete kapitolu "materiál", avšak téměř všude je pozornost věnována pouze akrylátové skořápce na skeletu. O skutečné odolnosti, kvalitě a životnosti vířivky však rozhoduje také konstrukce, která je ukryta pod ním. Na nafukovacích modelech se samozřejmě nenachází.

Konstrukce slouží k tomu, aby rozložila celoplošně hmotnost vířivky spolu s vodou i váhou koupajících se lidí. Proto musí být masivní, pevná a vyrobena z vhodného materiálu. Na výběr máte tradičně ocel, nerezovou ocel nebo dřevo. Výhercem z těchto materiálů jsou nepochybně ty nerezavějící. Pokud se už rozhodnete pro investici do vířivky s dřevěnou konstrukcí, musí jít o tzv. thermowood nebo tlakově impregnované dřevo, které dokáže odolávat vlhkosti, chorobám i škůdcům. Konstrukce musí být také stabilní a uložena na silentblocích, které zabraňují přenášení vibrací, zabezpečují její pružnost a zčásti tlumí hluk.

Skelet vířivek

Skelet vířivky je ta část, v níž sedíte. Na její vrchní části se nachází vždy vrstva tvořena akrylátem, ke kterému se však dostaneme níže. Samotný skelet je nejčastěji vyráběn ze sklolaminátu. Je důležité, aby byl robustní, což lze zjistit poměrně snadno, konkrétně podle váhy celé vířivky. V podstatě se dá říci, že těžší modely jsou i kvalitnější. Pro lepší orientaci se řiďte údajem, že vířivka pro 5 osob musí vážit minimálně 500 kg. Skelet musí být dále samonosný, což znamená, že není závislý na okolních konstrukcích, které zároveň nezatěžuje svou vlastní vahou.

Akrylátová skořepina

Akrylátová skořepina je mnohdy nesprávně považována za samotný skelet. Akrylát se však ve skutečnosti nachází jen na jeho povrchu. Proto mluvíme spíše o akrylátovém potěru (je to podobné jako smaltovaný nátěr ve vanách), který je příznačný tvrdou strukturou, lesklým vzhledem a odolností vůči většině běžných chemických přípravků. Navíc je příjemný na dotek a díky rychlému nahřívání nezpůsobuje klasický šok ze studené vany, který jste už nepochybně zažili při sprchování. I přesto, že jde "jen" o povrchovou úpravu, je extrémně důležitá. Pokud akrylátová skořepina popraská nebo se úplně rozpadne, musíte řešit její finančně náročnou opravu, příp. koupi fungl nové vířivky.

Kvalita akrylátu

Prvním důležitým faktorem je kvalita samotného akrylátu. Naneštěstí, volným a laickým okem je téměř nemožné odlišit akrylát horší od toho lepšího. Tedy, dá se říci, že kvalitní potěr je krásně hladký a lesklý, nejsou na něm žádné nedokonalosti, jako např. vyboulení nebo naopak prohlubně, stoprocentně to však neodhalíte. Údaj, který vám však může pomoci, je značka použitého materiálu.

Kvalitní skelety van se lisují nejčastěji z desek PMMA Altuglas CS, Arista a Lucite SW, které pocházejí z Francie, Slovinka, USA a Velké Británie. Samozřejmě, není vyloučeno ani použití jiné značky, avšak jediným vysloveně problémovým je čínský akrylát, který se s největší pravděpodobností používá pouze při výrobě vysloveně čínských vířivek (ne těch pouze vyrobených v Číně). Bohužel, najít takový údaj přímo v popisu daného výrobku je téměř nemožné. Proto, pokud se rozhodnete pro koupi dražší vířivky, doporučujeme navštívit prodejnu nebo takzvaný showroom a na tento parametr se určitě zeptat.

Zpracování akrylátu

I ten nejlepší materiál bude při nesprávném zpracování úplně nanic. Druhým důležitým parametrem je proto kvalita zpracování akrylátové vrstvy. V první řadě musí přilnout ke spodnímu sklolaminátu. Jinak hrozí riziko jeho deformace. V řadě druhém by měla být ošetřena ochrannou vrstvou, která zabraňuje vzniku bublinek na akrylátu. Opět platí, že zejména na čínských vířivkách se tato vrstva nenachází, přičemž její aplikaci doporučují i ​​samotní výrobci akrylátových desek. I tyto parametry zjistíte pouze přímo u výrobce či seriózního prodejce vířivek.

Izolace vířivek

Izolace je alfou a omegou zejména při vířivkách, které chcete používat v exteriéru, avšak ani při těch v domě nejde o zanedbatelný parametr. V první řadě zabraňuje úniku tepla a případnému zamrznutí čerpadel, kromě toho však splňuje i funkci zvukové izolace. Opět platí, že ji najdete jen na pevných modelech, ty nafukovací zaizolované nejsou. Vířivky mohou být zateplené dvěma typy izolačního materiálu, a to:

Rozdíly spočívají i v způsobu zateplení. Někteří výrobci nedají dopustit na takzvanou full foam izolaci, jiní ji považují za vysloveně nevhodnou. My se v tomto směru stavíme spíše na stranu druhé skupiny. Proč, to si hned vysvětlíme.

Full foam izolace

V tomto případě je celý prostor mezi skeletem a obalem vířivky, doslova, zalitý v pěně. Hrubší vrstva, rovná se silnější izolace, proto ji nemůžeme označit za nevhodnou. Právě naopak, jde o velmi šikovné i efektní řešení, ovšem pouze tehdy, když je učiněno správně. Základem je, aby se všechna čerpadla nacházely pohromadě a na stejné straně jako topení. Když budou "rozházené" kade-tade, mohou velmi snadno zamrznout. Pokud by prostor mezi skeletem a obalem nebyl vyplněn pěnou, tak by v něm teplo volně kolovalo a ohřívalo i čerpadla. Takto je však "izolovaná" jak zima, tak i teplo.

Druhým a zároveň největším problémem tohoto typu izolování je, že jsou v pěně zality i všechny hadice a zadní strany trysek, tedy ty části, které se zvyknou kazit nejčastěji. Poměrně běžně se setkáte s názorem, že při kvalitních vířivkách full foam izolace nemůže být překážkou, protože se nemají jak pokazit. Pokud však znáte pověstné Murpyho zákony, tak určitě víte, že: "pokud se něco může pokazit, tak se to pokazí." No a při full foam je jakýkoliv servis těchto částí téměř nemožný. To je zároveň důvod, proč zastáváme spíše další typy izolace.

Izolace na podlaze a opláštění

V tomto případě je pěna "nastříkaná" na celé spodní části vany nebo na podlaze a také na vnitřní straně opláštění (vnější obklad). Na úplně stejném principu funguje i izolace s hliníkovou fólií. Hlavní výhodou je, že v ní nejsou zalité hadice ani zadní strany trysek, takže v případě potřeby je můžete bez větších problémů opravit nebo vyměnit.

Tento typ izolace je také považován za velmi účinný. Navíc může celý vnitřní prostor ohřívat nejen samotné topení, ale také zbytkové teplo z čerpadel. Tento fakt vám může pomoci ušetřit na provozních nákladech, a to zejména v létě nebo v interiéru. Vodu ve vířivce totiž nebude ohřívat jen samotné topení, ale také teplo z čerpadel.

Avšak pozor, tento proces může teoreticky způsobit i problémy s nadměrným nahříváním vody. Pokud je teplá i po vypnutí topení, budete se muset pohrát se zapínáním a vypínáním cirkulačního čerpadla. Na začátek se ho doporučuje spouštět jen na 4 hodiny denně.

Izolace a hlodavce

Uvnitř vířivky je příjemně teplo, proto je obrovským lákadlem pro hlodavce, a to zejména na podzim a v zimě. I jediná myš přitom dokáže s těsněními, hadicemi, čerpadly a elektronikou nadělat "hotové zázraky". Při koupi vířivky byste se proto měli informovat o její ochraně proti hlodavcům. Ta je většinou řešena pevnou podlahou, resp. spodním krytem, ​​přes který se dovnitř vířivky nedostane, doslova, ani myška.

Plachta na vířivce – termokryt

Termokryt, který se zvykne nazývat také jako plachta na vířivce, chrání vodu před nečistotami, plní bezpečnostní funkci (pád dítěte, nic netušícího souseda, domácího mazlíčka či okololetiaceho ptáka do vířivky), ale v neposlední řadě zabraňuje úniku tepla, přičemž až 90% z něj se vypaří právě přes vodní hladinu.

Termokryt, který je součástí izolace, musí být vyztužený a pevný, takže slovíčko plachta v tomto případě opravdu není úplně přesné. Měl by být lehký a mít vysokou nosnost, což platí hlavně při exteriérových vířivkách, na které může napadat velké množství těžkého sněhu. Některé modely jsou vybaveny krytem, ​​na kterém je možné se opalovat, což je určitě příjemným bonusem.

I přesto, že jde o velmi důležitou součást vířivek, jen málokdo jí věnuje dostatečnou pozornost. Budete překvapeni, co všechno byste si měli všímat při výběru kvalitního termokrytu.

Materiál

V tomto směru nemáte mnoho možností, protože většina krytů na vířivky je vyrobena z několika pěnových jader (většinou 1 až 4). Čím více jich je, tím lépe pro vás. Ty jsou chráněny vinylovými nebo plastovými kryty. Ty vinylové jsou v tomto případě o něco lepší volbou.

Pokud byste i narazili na jiný materiál, musí být nepromokavý a dostatečně utěsněn ve všech spojích - švech a také v místech kolem pantů. Pokud totiž pěna nasákne vodou, ztratí své vlastnosti. Navíc "napití" termokryt budou muset zvednou alespoň 2 statní chlapi, protože bude vážit nehorázné hodně. Jakékoliv drobné otvory navíc zapříčiňují i ​​únik tepla.

Manipulace a spád

Drtivá většina termokrytu se dá ve střední části přehnout na polovinu. Není však vyloučeno, že natrefíte i na modely bez této funkce. I když se může na první pohled zdát, že nejde o důležitý parametr, opak je pravdou. Termokryt zaprvé neváží nejméně, takže možnost ohnutí v jeho střední části vám usnadňuje manipulaci při skládání a opětovném nasazování.

Takovým způsobem z něj navíc snadněji odstraníte nánosy listí nebo sněhu, a to aniž by polovina tohoto obsahu skončila přímo ve vodě. Podobně jako střecha musí mít i termokryt mírný spád. Ten je někdy nazýván jako zúžení. Minimální rozdíl mezi středem a okrajem by měl být 5 cm, což zajistí, aby po něm lépe stékala voda.

Pevnost a tepelněizolační vlastnosti

O tom, zda bude termokryt pevný a bude skutečně splňovat funkci tepelné izolace, rozhoduje hustota použité pěny. Tento údaj je většinou označován librami. Nejčastěji se setkáte s 1- nebo 2-librové termokrytu. Stačí vám vědět, že 2-librová pěna je hustší, proto má i vyšší nosnost a lepší tepelněizolační vlastnosti.

Sedadla a opěrky hlavy

Nafukovací vířivky sedadla nemají. Sedíte přímo na nafouknuté podlaze, a pokud to výrobce povoluje, můžete si dovnitř položit například plastovou židli. V případě těchto produktů tomuto parametru tedy pozornost věnovat nemusíte. Součástí některých nafukovacích modelů jsou i nafukovací podložky pod hlavu, které prostě upevníte na okraj vířivky.

Zcela jiné je to v případě pevných akrylátových vířivek. Ty mají sedadla vždy a jejich tvar je velmi důležitý. V tomto směru vám však nemůžeme poradit přesně, protože jde o velmi individuální záležitost. V sedadle se vám musí sedět pohodlně. Masážní trysky by se měly nacházet na těch správných místech, neměli byste padat dolů nebo sedět strnule. Bohužel, to, zda vám daná sedadla vyhovují, nezjistíte jinak než jejich vyzkoušením.

Obklad a design

Na to, jak vířivka vypadá, má největší vliv právě její obklad samozřejmě spolu s termokrytem. Obklady se vyrábějí nejčastěji z pevných druhů plastu nebo dřeva. Radit, jak vybírat v tomto směru, je velmi obtížné, protože vnější úprava vířivek nemá skutečně příliš velký vliv na jejich kvalitu a funkčnost. To neplatí pouze v případě, pokud byste narazili na skutečně levný a odfláknutý výrobek, který by se vám, doslova, rozpadal před očima. V tomto směru si proto vybírejte hlavně podle toho, co se líbí vám.

Příslušenství k vířivkám

Součástí vířivek může být i různé praktické příslušenství, které vám pobyt v teplé vodě určitě zpříjemní.

Kvalita, záruka, provozní náklady a cena vířivek

Možná vás zklameme, ale při vířivkách platí staré známé, "za kvalitu se platí!" Tak například, pevnou akrylátovou vířivku pro 5 osob koupíte za 90, ale i za 250 000 Kč. Na první pohled je rozhodování jasné, "kupuji tu za 90 a ušetřím 160 000!". OK, spomaľme a podívejme se na to reálně.

Čím dražší, resp. kvalitnější vířivku si pořídíte, tím menší budou vaše provozní náklady, které představují skutečně zásadní částky. Vyjádřeno v číslech, investice do kvalitní vířivky od renomovaného výrobce vám během roku dokáže ušetřit více než 50 000 Kč. Tento přepočet vzniká na základě přibližných údajů o měsíčních nákladech při vířivkách od renomovaných a bezejmenných výrobců: měsíční náklady na nekvalitní vířivku představují 2 500 až 5 000 Kč, ta drahá, ale kvalitní vás bude měsíčně stát pouze 750 – 1 200 Kč.

Co je však levná a co už kvalitní vířivka. Jako čistě orientační údaj vám může docela dobře posloužit naše první srovnání, tedy cena 90 a 250 000 Kč při pětimístné akrylátové vířivce. První můžeme považovat za příliš levnou, cena druhé hovoří o tom, že nejde o úplně nejhorší volbu. Odrazit se můžeme, teoreticky, i od zmiňovaných Jacuzzi vířivek, které jsou považovány, a to celosvětově, za záruku kvality. Cena Jacuzzi vířivek se sice liší v závislosti na konkrétním dovozci a prodejci, v rámci lepší orientace to však vypadá nějak takto:

V rámci provozních nákladů nesmíme zapomínat ani na spotřebu elektřiny. Většina pevných vířivek má příkon okolo 3 000 W. Nafukovací modely jsou o něco méně výkonné a mají menší počet komponent, proto fungují na 1 200 až 2 050 W. Spotřeba je však skutečně orientační. Ovlivňuje ni mnoho faktorů, jako je umístění vířivky – interiér/exteriér, kvalita elektroniky a zateplení či intenzita jejího používání.

Nejčastější otázky a odpovědi (FAQ)

I když se vám může zdát, že o vířivkách nyní víte všechno, není to úplně tak. Proto vám na závěr odpovíme na několik častých otázek, které trápí spotřebitele.

Datum publikování: 16.07.2020
Datum poslední aktualizace: 23.09.2024

---

Přidat komentář

Vaše jméno *

Váš e-mail * (nebude zveřejněn)

Text zprávy *

Nechajte toto pole prázdne

Přidat komentář

Poslední články