Nejlepší procesory Intel 2024 – recenze, test, srovnání

Od doby, kdy společnost Intel Corporation vznikla (1968), se mnohé v tomto technologickém odvětví změnilo a Intel kráčel s dobou. První mikroprocesory Intel s frekvencí něco okolo 100 až 740 kHz by nám dnes jen tak tak stačily na rozběhnutí psacího dokumentu. Intel však od té doby představil množství nových generací procesorů, které jsou určeny i pro ty nejnáročnější uživatele. Jakou evoluci zažili Intel procesory? Jak se liší jednotlivé generace a jaký je jejich účel?

Společnost Intel patří mezi největší výrobce mikroprocesorů a integrovaných obvodů. Kromě toho produkuje i množství dalších počítačových komponentů (ROM, RAM, základní desky, adaptéry, patice a jiné). Celá geneze procesorů Intel je velmi dynamická. Označení procesorů, jako Intel Celeron, Intel Core i3, Intel Core i5, Intel Core i7 či procesory Intel Core i9 jsou notoricky známé. Ne každý v jejich označení však musí mít jasno a také proto vám vysvětlíme, čímž se jednotlivé generace a výkonnostní řady procesorů Intel odlišují, jaké jsou jejich specifika a k čemu jsou primárně určeny.

Nejlepší procesory Intel

Generace procesorů

Jednoduše řečeno, s příchodem každé nové generace procesorů Intel se zvyšoval jejich výkon a přibývaly nové technologie. Dnes když Intel zbrojí proti konkurenčním procesorům AMD, je nucen smýšlet progresivně. Není to tak dávno, co dokázal v roce 2006 svět mikroprocesorů ohromit generací procesorů Net Burst, následně netrvalo ani rok a zrodila se generace procesorů s architekturou Intel Core. V roce 2008 přibyla mikroarchitektura Nehalem. Následovaly procesory Sandy Bridge (2011), Ivy Bridge (2012) a Haswell (2013). Tyto generace procesorů jsou dnes již skoro minulostí, ale dali základ budoucnosti, kterou dnes představují procesory Intel Core i.

5. generace procesorů Intel – Broadwell

Právě 5. generace procesorů nahradila starší architekturu Haswell (4. generace), která používala při procesu výroby 22-nanometrovou technologii. První procesory určené do stolních počítačů s Broadwell architekturou přišly na trh v létě 2015 a použita byla dlouho očekávaná 14nm technologie. Intel těmito procesory vybavil výkonnostní rady desktopových počítačů Core i3, Core i5 a také Core i7.

Slabinou této architektury jsou starší patice LGA 1150. Intel tyto sockety využíval již při starších procesorech a 5. generace tak nutně potřebovala vyladit, ale nestalo se. Přestože Broadwell přešel ze zmiňované 22nm technologie na 14nm čipsety, Intel v 5. generaci ani na tu dobu nebyly zcela dokonalé.

6. generace procesorů Intel Core – Skylake

Oproti 5. generaci přinesly výraznější pokrok v optimalizaci výkonnosti procesoru a grafického jádra. Procesory s architekturou Skylake přišly na trh koncem roku 2015 a očekávání byly velké. Vylepšením prošla vyrovnávací paměť z L1 a L2 až na L3. Výrazně výš posunula 6. generace svou výkonnost podporou RAM pamětí DDR4, které jsou podporovány dodnes.

Architektura už fungovala na novém socketu LGA 1151, který konečně překonal prožitek 4. i 5. generace LGA 1150. Pro 6. generaci byly typické především výkonnostní řady Intel Core i7. Ty do počítačů implementovali i profesionální hráči a používaná je tato generace procesorů ve velké míře i dodnes.

7. generace procesorů Intel Core – Kaby Lake

Kódové označení Kaby Lake má už ve světě mikroprocesorů velkou váhu. Intel v roce 2016 příchodem této generace navýšil výkon v průměru o 10 procent. Přestože podobné zlepšení mohli použít vývojáři už v předchozí generaci Skylake, protože využívali stejný socket LGA 1151. Šlo o novou technologii Speed ​​Shift, což výrazně navýšilo maximální frekvenci jádra.

Vítané bylo i vylepšení grafického jádra a možnost přehrávání kvalitních videí v 2K či 4K kvalitě – Intel HD Graphics 630. S aktivní funkcí Hyper Threading tedy tyto procesory disponovaly 4 jádry. Samozřejmostí byla možnost taktování počítače a klidně bylo možné dosáhnout maximální Boost až na hranici 5 GHz.

8. generace procesorů Intel Core – Coffee Lake

Intel uživatelům své záměry postupně dávkoval. 8. generaci procesorů uvedl na trh na podzim roku 2017. Procesory Intel Core tak získali do rodiny poutavý název procesoru. Co však potěšilo víc, byl v průměru o 15 až 30 procent vyšší výkon oproti předešlým generacím. Architektura Coffe Lake překonala Kaby Lake ve více směrech. Nejvýraznějším byla podpora Intel Optane Memory – rychlejší mezipaměti.

Potěšující bylo, že se Coffee Lake dostala i do výkonnostní řady Celeron či Pentium pro nenáročné uživatele. Náročnějších potěšily procesory Intel Core i5 či Intel Core i7, které již v základu dosahovaly frekvenci přes 4,5 GHz a nechyběla možnost taktování. Integrované byly už grafická jádra Intel UHD Graphics 630. Zklamáním byla jen nutnost kompatibility se základní deskou Intel Series 300, což pořízení si řady Coffee Lake značně prodražovalo.

9. generace procesorů Intel Core – Coffee Lake Refresh

V tomto případě společnost Intel již musela dotahovat konkurenci, protože konkurenční AMD drtilo "intelácke" procesory. Společnost se tak rozhodla představit přesně o rok vylepšenou verzi předchozí generace. 9. generace dostala příznačný kód Coffee Lake Refresh. Ten se shodoval se základními deskami Intel Series 300, což přivítali všichni uživatelé, kterým se žádalo více výkonu.

Vůbec poprvé se na trh uvedl slavný procesor Intel Core i9-9000K, který disponoval základní Boost frekvencí 5.0 GHz, měl 8 jader a 16 vláken. Hráče tak potěšilo, že konkurenčním Ryzenem jsou Intel Core i9 alespoň zdatným soupeřem. Ve výsledku však výkon oproti předešlým generacím až tak nestoupl, no nárůstem počtu jader si přece jen o nějaké ty procenta polepšil.

10. generace procesorů Intel Core – Comet Lake-S

Ofenzivního ducha si musel Intel nechat i na později. Světlo světa totiž v roce 2020 spatřila 10. generace procesorů, která však mnohé věrné fanoušky Intelu zarmoutila. Musí totiž zapomenout na staré patice. Nová generace přišla s novým socketem LGA 1200. Do boje však Intel vyslal při představení nové generace nejvýkonnější herní počítač Intel Core i9-10900K s 10 jádry, 20 vlákny, DDR4-2933 pamětí a Boost frekvenci až 5,2 GHz.

Editování videa, střih či jakákoliv náročná hra dokáže díky výkonu udržet dlouhodobě nejvyšší možnou snímkovou frekvenci. 10. generace se dostala procesorům Core i3, Core i5, Core i7, Core i9 a dokonce i poddimenzovaným Celeronům. Core i7 dostali v 10. generaci až 8 jader a zvýšený základní takt od 2,9 GHz až po 3,8 GHz.

11. generace procesorů Intel Core – Tiger Lake

Opomenout nelze ani 11. generaci procesorů. Tu rovněž představil Intel v roce 2020 (v září) pod kódovým označením Tiger Lake. Zatím se však týká výhradně notebooků a na desktopy se řada nedostala. Integrovaný je v tomto případě grafický čipset Intel Iris X.

Procesor má být až 4x rychlejší a bez problémů by si měl v kombinaci s vyšší výkonnostní řadou Core i5, Core i7 nebo Core i9 poradit i s videem v 4K či 8K kvalitě. Ve výsledku je dobrou zprávou nízká spotřeba a nová generace dává smysl i v souvislosti s novým testovacím standardem Intel Evo. Ten má uživatelům usnadnit výběr. Intel Evo je novým standardem, který monitoruje konzistentnost výkonu zařízení, jakož i rychlost zapínání zařízení. Příchod Intel Core – Tiger Lake na desktopovou platformu se zatím nepředpokládá.

Procesory Intel – Výkonnostní rady

Kromě generací je při výběru procesoru důležitá i výkonnostní řada. Obvykle platí, že čím je novější, tím je výkonnější. V případě procesorů Intel je na výběr z několika zajímavých "modelů".

Intel Celeron

Procesory s obchodním označením Celeron přišly na trh v roce 1998. Jejich princip vychází ze starších procesorů Pentium II, III, 4 a Core 2. Od doby jejich uvedení na trh bylo společností Intel vyvinuto několik dalších generací Celeron procesorů, jejichž výkon vzrostl a dnes na trhu najdete modely s jedním nebo maximálně dvěma jádry. Jde však o starší mikroprocesory se staršími paticemi s nižší pracovní frekvencí jader běžně pod 2 Ghz. Výjimkou jsou některé procesory novější 5. generace, které mají výkonnější grafické jádra i novější patice. 4. generace fungovala na 22 nm tranzistorech Broadwell. Od roku 2011 společnost Intel využívá potenciál procesoru Celeron pouze pro notebooky.

Důvodem je, že jsou výkonem předurčeny na klasické kancelářské práce či jednoduché surfování po internetu. Grafické jádra jsou méně výkonné a na hraní her nebo práci s grafickými programy nejsou stavěny. I z tohoto důvodu se řadí v rámci výkonnosti procesorů Intel mezi nejslabší. Určené jsou pro nenáročné uživatele, kteří nemají nároky na výkon a hledají cenově dostupnou alternativu. V takovém případě mohou sáhnout i po procesoru Intel Celeron G5920 s vyšší frekvencí až 3,5 GHz a socketem Intel 1200 (10. generace).

Intel Pentium

Spolu s procesory Celeron jsou téměř na podobné výkonnostní úrovni. V rámci architektury společnosti Intel patří v hierarchii mezi nejslabší a také mají k dispozici maximálně 2 jádra. Jejich účel je podobný jako u procesorů Celeron. Jde o dvoujádrové procesory s nižší taktovací frekvencí. Na trhu pojem Pentium figuruje již od roku 1993 a dal základ mnoha dalším procesorům s novější mikroarchitekturou.

Procesory Intel Pentium mají 2 až 4 vlákna, spíše si poradí s běžnými kancelářskými pracemi, přehráváním videí či filmů. Používané jsou v desktopech i noteboocích. Nejnovějším procesorem Pentium se dostalo socketu dokonce 6. generace, Intel Pentium G6600 – socket 1200 – Comet Lake, 4,2 GHz, ale ani v takovém případě od nich nelze očekávat zázraky a navzdory vyšší frekvenci jádra 4,2 GHz si s nimi spoustu zábavy neužijete. Jejich velkou výhodou je však vysoká úspora energie.

Intel Core i3

S příchodem modelové řady mikroprocesorů Intel Core i byla v tomto segmentu odstartována nová éra. Rázem se z procesorů Pentium a Celeron stala ta "podřadnější" třída a vytlačila je právě i3. Dnes procesory Intel Core i3 považujeme za komponenty nižší nebo střední třídy. Nová mikroarchitektura z nich však dělá i dnes stále často využívány procesory. Spíše pro kancelářské účely, ale díky technologii Hyper Threading a virtuálnímu jádru dosahují vyšší frekvenci jader (čtyři vlákna). Nenáročné či mírně náročné hry tak určitě spustíte. Své místo mají ve stolních počítačích, ale ještě častěji jsou jimi vybavené notebooky.

I procesory Intel Core i3 prošly řadou zlepšení a vždy s příchodem nové generace dostaly novou architekturu. Dnes jsou na trhu modely 8., 9. či 10. generace se 4 jádry, 4 vlákny a dokonce kvalitním grafickým čipsetem Intel UHD Graphics 630. Mezi takové procesory patří například i Intel Core i3 – 8350K s vysokou pracovní frekvencí 4 GHz a možností taktování. Novější generace i3 procesorů si výrazně polepšily a bez problémů je využijete i na náročnější počítačové hry nebo méně náročné grafické programy pro střih a editaci fotografií či videí.

Intel Core i5

Řada procesorů Intel Core i5 navázala a lze říci, že stále i navazuje na úspěch předchozí modelové řady i3. V pojetí uživatelů jsou procesory Intel Core i5 považovány za nejlogičtější volbu pro běžného uživatele, který má přirozeně vyšší nároky na výkon. Core i5 se využívá u počítačů určených pro pracovní účely, ale také pro náročnější hráče. Díky 4 jádrům a 4 vláknům v základě spolu s Boost technologií již dokáží tyto procesory pracovat při vyšší zátěži. Za jejich nevýhodou lze považovat absenci virtuálních jader – Hyper Threading. Intel Core i5 s novějšími socketu už nabídnou solidní integrovanou grafiku, např. Intel UHD Graphics 630.

Procesory Inte Core i5 patří v rámci hierarchie společnosti do střední třídy a mají na trhu vysoký podíl. Od 5. až po 10. generaci se jim dostávalo velké pozornosti. Při Core i5 je velkou výhodou i možnost jejich rozsáhlého taktování, čímž se sice zvyšuje spotřeba, ale frekvence jader při správné optimalizaci je dostatečně vysoká, aby zvládala i programy a hry s násobně vyššími nároky. Důkazem, že procesory Core i5 mají uživatelům stále co nabídnout, je i procesor Intel Core i5-10600K se 6 jádry, 12 vlákny a frekvencí jader 4,1 GHz. Použitý je socket Intel 1200 – Comet Lake, 10. generace. Navíc je možné tento procesor taktovat, čímž se jeho pracovní frekvence ještě zvýší.

Intel Core i7

V případě procesorů Intel Core i7 už zpozorní i uživatelé, kterým se žádá opravdu vysokého výkonu. Kromě Boost frekvence přinesl Intel v tomto případě i nenahraditelnou technologii virtuálních jader – Hyper Threading (u Core i5 absentovala). Při Core i7 se v prodeji setkáte s novějšími architekturami – paticemi. Od 5. generace Broadwell (starší integrovaná grafika Iris), kdy pracovali Intel Core i7 se 4 jádry a 8 vlákny až po 9. generaci s 8 jádry a Intel Boost frekvencí dosahující 5 GHz.

Do 9. generace (Coffe Lake Refresh) procesorů i7 patří i Intel Core i7-9700K s Intel Boost frekvencí až 4,9 GHz a technologií Intel Optane Memory. Procesory s označením i7 ještě IT sektor nepovažuje za profesionální mikroprocesory, ale některé modely se výkonem rovnají i novějším procesorům Intel Core i9. Možnost taktování z těchto procesorů dělá vhodnou variantu pro lidi, kteří pracují s grafickými programy a nepochybně jsou jasnou volbou pro mnoho vášnivých hráčů. S procesorem Intel Core i7 se setkáte převážně ve stolních počítačích, ale také v noteboocích. V takovém případě máte k dispozici opravdu enormní mobilní výkon. Frekvence je však přizpůsobena ve většině běžných případů na 4 až 6 jader. K dispozici jsou i7 i s 10 jádry.

Intel Core i9

Profesionální řada procesorů Intel začíná právě označením Core i9. Tato výkonnostní řada procesorů Intel patří mezi vrcholné "díla" americké společnosti. Z pohledu uživatele tato generace procesorů vyslechla věrné fanoušky Intelu a vyrovnala se parametry konkurenčně úspěšným procesorům AMD Ryzen, které nejlepším Core i7 zdatně konkurují nebo až překonávají. Intel se soustředil především na odstranění nedostatků, které potkaly jejich předešlé výkonnostní rady. Procesory 9. generace se uvedli na trh 8 až 18 jádry. Vrcholnou verzí je procesor Intel Core i9-99800 XE Xtreme, jehož cena se dostala přes hranici 60 000 Kč. Spolehnout se možná na 18 jader a Boost frekvenci jádra procesoru až 4,4 GHz.

Určené jsou tyto procesory pro profesionální hráče, kterým se žádá vysoká snímková frekvence, např. v 4K či 8K kvalitě. Práce s grafickými programy pro 3D animace a simulace je pro takový "kalibr" opravdu hračkou. Procesory využívají sockety 9. a 10. generace, což ovlivňuje i cenu. Oblíbeným procesorem 9. generace je například Intel Core i9-9900K s možností taktování, 16 vlákny, 8 jádry a socketem Coffee Lake Refresh. Otevřeně však třeba přiznat, že v přímém srovnání s konkurenčním AMD Ryzen 9 3900X opět Intel zaostal. Core i9 patří do nejvyšší výkonnostní třídy v rámci generačního vývoje procesorů značky Intel. Klidně ho lze označit za nejlepší procesor na hry, ale Intel ani náhodou nemůže zaspat dobu.

Intel Xeon

Pokud patří výkonnostní řada procesorů Intel Core i9 na vrchol, těsně nad ním vyčnívá ještě jedna výkonnostní řada. Na procesory Intel Xeon se však třeba dívat komplexněji. Tato řada procesorů je totiž výkonnostně někde úplně jinde, ale to platí i o samotném účelu. Když vám někdo řekne o procesoru s 24 či 28 jádry, řeč bude vysoce pravděpodobně o řadě procesorů Intel Xeon. Za takovéto procesory běžně zaplatíte od 25 000 do 370 000 Kč. Pozor, počítat třeba s vysokým odběrem (TPD) energie, násobně vyšším než u nejvýkonnějších Intel Core i9 procesorů. A co je vlastně hlavní výhodou procesorů Xeon? Především fakt, že na procesoru může být připojeno více socketů – 2, 4 či 8.

Pokud se setkáte se serverovými počítači, potřebujete počítače na výpočetní účely nebo složité analytické výpočty s množstvím operací, Intel Xeon bude jasná volba. Xeon však nabídne i běžnější parametry. Tyto procesory jsou totiž přizpůsobeny na dlouhodobou zátěž. Na rozdíl od Intel Core procesorů dokáží běžet celé dny a hodiny, ba až dny v plné zátěži, a to bez přestávky. Turbo Boost, Hyper Threading a dostupnost nejnovějších generací mikroarchitektury činí z procesorů Intel Xeon skutečné "těžké váhy" mezi procesory vůbec. V nabídce jsou i verze nižších generací, které jsou cenově dostupnější a využívají se často pro kancelářské účely nebo pro různé analytické výpočty ve firmách. A co hraní her? Takové procesory si i s nejnáročnějšími hrami hravě poradí, ale pravdou je, že Intel tyto procesory vyvinul účelově a pro počítačové hry to nebylo. Pokud pro uživatele – hráče není komplikací vyšší spotřeba a fakt, že bude mít hlouběji do kapsy, investici do Intel Xeon určitě litovat nebude.

Základní značení procesorů Intel

Při orientovaní se v označení procesorů je nutné porozumět jednotlivým údajům (číslům a písmenům), které se v názvech procesorů nacházejí. Intel procesory jsou různé optimalizované a mnohé prošly generačními vylepšeními i v případě, že šlo o starší architektury. Označení Intel procesorů však není žádná obrovská věda, co si uvedeme na příkladu procesoru Intel Core i5-7600.

Výkonnostní řada

Jde právě o základní označení procesoru, jako Intel Pentium, Celeron nebo procesory Intel Core i3, i5, i7, i9. Toto označení je výkonnostním zařazením procesoru. Od nejméně výkonných procesorů Celeron a Pentium až po nejvýkonnější procesory Intel Core i9 a Intel Xeon.

Mikroarchitektura a socket

V případě výše uvedeného procesoru jde o číselné označení 7, které se nachází hned za pomlčkou. Tento číselný údaj informuje uživatele o generaci procesoru a tudíž i použité patici – socketu. Tento konkrétní procesor je tedy procesorem sedmé generace Kaby Lake. Použité však mohou být i starší architektury, 4. generace Haswell, 5. generace Broadwell, 6. generace Skylake, ale také novější – 8. generace Coffee Lake a 9. generace Coffee Lake Refresh. 10. generace, která na trh přišla v roce 2020, nese označení Comet Lake.

Typ patice – socketu v názvu procesoru nenajdete, ale podle generace procesoru můžete vědět, zda jsou použity novější nebo starší patice. Nejnovější Intel procesory (Skylake, Kaby Lake...) využívají moderní sockety LGA 1151 nebo také LGA 1200 (Comet Lake). Nejnovější sockety jsou poměrně nákladným komponentem, protože jsou kompatibilní pouze s určitými druhy základních desek.

Výkon v rámci řady

Další číslo, kterým je v tomto případě 6, udává výkon v rámci samotné výkonnostní řady, tedy v kategorii procesorů Intel Core i5. V dané řadě číslo 6 značí nejvýkonnější řadu. Čím je číslo větší, tím je v daném řadě procesor výkonnější.

Grafické jádro

Jde o dvojčíslí, v tomto případě tedy dvě nuly, které jsou při tomto procesoru znamením, že byl použit základní grafický čipset. Intel však při výkonnějších procesorech využívá další varianty s výkonnějším grafickým jádrem, často se tedy setkáte s označením 20, 40, 50, 60 nebo 87.

Specifické vlastnosti

Jde o přípony, které výrobce Intel uvádí za samotným číselným označením procesorů. Intel Core i5-7600 (T). Tyto přípony mají svůj význam.

Specifické vlastnosti procesorů pro notebooky

Při noteboocích se lze setkat i s jinými příponami jako v případě stolních počítačů. Většinou se týkají především grafického jádra a úspornosti procesorů.

Technologie procesorů Intel

Společnost Intel patří mezi nejinovativnější firmy v segmentu a i proto v rámci vývoje mikroprocesorů přichází často s technologiemi, které zajišťují vyšší výkon či více možností konfigurace. U nejnovějších generací procesorů Intel jsou využívány různé technologie, které výkonu procesoru výrazně pomáhají. S jakými technologiemi při Intel procesorech můžete setkat?

Výhody procesorů Intel

Nevýhody procesorů Intel

Intel procesory – recenze

Při výběru procesoru jsou důležité nejen parametry produktu, ale i zkušenosti lidí, kteří ho vyzkoušeli. Občas se stane, že ačkoli produkt vypadá podle parametrů ukázkově, uživatelé s ním nejsou spokojeni a naopak. Připravili jsme pro vás recenze procesorů Intel, které vám budou nápomocné při rozhodování. Pokud již máte některé z produktů odzkoušené, podělte se o poznatky v komentářích.

Nejlepší procesor do 5 000 Kč

Nejlepší herní procesor

Nejlepší procesor do kanceláře

Starší modely, které již nejsou dostupné

Datum publikování: 19.03.2021
Datum poslední aktualizace: 20.09.2024

---

Přidat komentář

Vaše jméno *

Váš e-mail * (nebude zveřejněn)

Text zprávy *

Nechajte toto pole prázdne

Přidat komentář

Poslední články