Nejlepší procesory 2024 – recenze, test, srovnání

Procesor je jednou z nejdůležitějších součástí počítače. Ať už jste se rozhodli pro snazší cestu v podobě koupě sestaveného PC nebo se ho chystáte poskládat vlastnoručně, výběr vhodného procesoru je základem.

Poradíme vám, jak na to.

Nejlepší procesory

Procesory – recenze

Abychom vám rozhodování usnadnili ještě o něco více, na několik procesorů jsme se podívali za vás. V našich recenzích najdete modely základní, ale i ty profi, které nezklamou ani nejnáročnějšího spotřebitele.

Co je procesor

Každý z vás pravděpodobně ví, že počítač bez procesoru, v podstatě není počítačem. Procesor, nebo přesněji, procesor základní jednotky (CPU – centrální procesorová jednotka), je doslova jeho srdcem. Odborněji, jde o jeho hlavní výpočetní jednotku. Procesory nemají pouze 1 funkci. Pracují tak, aby byly schopny "zprovoznit" aplikaci, kterou právě používáte – pod pojmem aplikace máme na mysli jakýkoliv počítačový program včetně her.

Jak vybrat procesor

Procesor je základem, ať už chcete vylepšit váš starý počítač, stavíte ten nový nebo se poohlížíte po už smontovaném kousku. Počet jader, tzv. rychlost hodin, ale i další parametry představují zásadní rozdíl ve finálním výkonu procesoru (plynulejší chod, rychlejší odezva či dokončení náročných operací atd.).

Po výkonnějším procesoru by se měly poohlédnout zejména ti, kteří na počítači vykonávají náročnější operace, například editují video. Procesor je alfou a omegou pro gamery. Na druhé straně, výkonný procesor není na škodu ani pro člověka, který na počítači například "pouze" píše. To je zároveň další důležitý aspekt, na který musíte při výběru této "součástky" dívat – musíte vědět, na co přesně budete váš počítač využívat přednostně.

Nejdůležitější parametry procesoru

Počet fyzických jader, vlákna, různé technologie, možnost přetaktování a ještě několik specifikací, to je základ, na který byste se měli zaměřit. V následujících řádcích se podíváme na nejdůležitější parametry procesorů. Při výběru je však třeba pohlížet i na značku i konkrétní radu daného modelu a také na vaše preference. Na tuto "problematiku" se podíváme v druhé polovině našeho návodu.

Frekvence procesoru

Frekvence procesoru je měřena a uváděna v gigahertzích (GHz). Pokud to zjednodušíme, tak tento parametr říká o rychlosti, jakou pracuje každé z jader daného procesoru. Modely s vyšší frekvencí proto patří v zásadě k těm výkonnějším. Je tu však několik "ale".

Frekvence patří k nejdůležitějším parametrům, které souvisejí s výkonem. Výkon však ovlivňují i ​​další faktory, jako je počet jader či vláken. Model s vyšší frekvencí proto nemusí být automaticky i lepší. Samozřejmě, pokud porovnáte 2 procesory s autentickými parametry, přičemž odlišná bude pouze jejich frekvence, ten s vyšší frekvencí bude i výkonnější.

Turbo Boost/Core funkce

Procesory mohou pracovat při neměnné frekvenci nebo ji dokážou přizpůsobit aktuálním potřebám. Pokud jde o procesor s touto "schopností" (dnes ji mají téměř všechny novější modely), najdete při něm 2 údaje, konkrétně údaj o minimální či základní frekvenci a ten o frekvenci maximální. Pozor, nemluvíme o záměrném přetaktování. Takové procesory frekvenci zvýší "samovolně", v závislosti na náročnosti daného úkonu.

Boost funguje na velmi jednoduchém principu. Když je procesor nadměrně vytížen, dočasně zvýší svou frekvenci na nejvyšší možné maximum. Ve chvíli, kdy mu dáte vydechnout, se frekvence opět vrátí do normálu. Tato funkce je velmi praktická. V první řadě napomáhá optimalizovat výkon procesoru. V řadě druhém šetří energií a zabraňuje nadměrnému zvyšování TDP, tedy přehřívání.

Počet jader

Jádro je samotnou výpočetní jednotkou procesoru. Počet jader má tedy přímý vliv na jeho výkon. Avšak pozor, vyšší počet jader není důležitý pro každého. Procesory z nejnižší třídy mají 2 až 4 jádra, ve střední až vyšší třídě natrefíte na kousky s 6 nebo 8 jádry a procesory, které se dají označit za špičkové, mají 12 až 64 jader.

Pustíte si na počítači YouTube a přitom uklízíte? Nebo ho využíváte pouze na psaní? V takovém případě je vám 6-jádro za několik tisíc korun zcela zbytečné. Počet jader totiž ovlivňuje zejména na multitasking daného kousku – má-li procesor více jader, je schopen najednou zpracovat několik operací. Zjednodušeně, procesor je schopen "potáhnout" několik programů/aplikací najednou (např. vedle exportu videa můžete hrát hru). O tom, kolikjaderný procesor je vhodný na jednotlivé úkony, si řekneme níže.

Počet vláken

Při každém procesoru najdete i údaj o počtu vláken. Vlákna a jádra mají, v podstatě, velmi podobnou, až identickou, funkci – každé vlákno pracuje nezávisle, samostatně. Procesory s větším počtem vláken proto dokáží naráz zpracovat několik operací. Jaký je tedy rozdíl mezi vláknem a jádrem? Drtivá většina procesorů disponuje funkcí, která umožňuje 1 jádru vytvořit 2 vlákna.

Při Intel procesorech jde o funkci Hyper-Threading, při AMD o SMT (Simultaneous MultiThreading). Zjednodušeně, vyšší počet vláken představuje lepší multitasking a zvýšený výkon v aplikacích daného procesoru.

Cache (vyrovnávací paměť)

Výkon procesoru ovlivňuje i cache, tedy vyrovnávací paměť nebo tzv. mezipaměť, která takříkajíc zjednodušuje komunikaci mezi procesorem a RAM. Každý počítač je vybaven více typy paměti.

Základem je primární úložiště ve formě pevného disku či SSD, které ukládá většinu údajů (operační systém + všechny programy), a o něco rychlejší operační paměť RAM (Random Access Memory). Vyrovnávací paměť procesoru je, v podstatě, pouze dalším, skutečně rychlým typem paměti (v pomyslné hierarchii pamětí v PC je na vrcholu).

Jak to funguje? Data jsou nejprve načteny do RAM. Následně jsou odesílány do procesoru. A protože dnešní procesory dokážou provést enormní množství pokynů za velmi krátký čas, tak k dosažení maximálního výkonu potřebují přístup k extra rychlé paměti, kterou je právě paměť vyrovnávací.

Rozlišujeme 3 typy mezipaměti:

Mnozí zastávají názor, že vyrovnávací paměti není třeba věnovat až tak velkou pozornost. Její srovnání s výkonem v reálném světě je totiž velmi náročné. Obecně však platí, že výkon procesoru ovlivňuje zejména velikost vyrovnávací paměti (ne její rychlost). V překladu, čím větší, tím lepší.

(Pro)taktování

Taktování, resp. přetaktování procesoru, vám umožní zvýšit (následně i snížit) jeho frekvenci v závislosti na náročnosti právě prováděné operace. Důležitou otázkou při výběru je tedy to, zda sáhnout po kousku s odemčeným násobičem, který lze přetaktovat "ručně", nebo se zaměřit na nepretaktovatelný, tedy na procesor s uzamčeným násobičem.

Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Možnost přetaktování je totiž naplno využitelná pouze pro ty, kteří vědí, jak na to. Pokud nejste v oblasti PC techniky zcela doma, je velmi jednoduché procesor přetaktovat nesprávné, čímž dosáhnete pouze zhroucení celého systému.

Na druhé straně, koupí procesoru s odemčeným násobičem nic nezkazíte. Většina moderních modelů je vybavena různými bezpečnostními pojistkami, které je před přetaktováním nutné "vypnout". Riziko nechtěného přetaktování na vyšší frekvence je proto minimální.

GPU (integrovaná grafická karta)

Pokud v popisu procesoru natrefíte na pojem GPU, tak daný kousek disponuje i integrovanou grafickou kartou (GPU je zkratka pro grafickou kartu). V praxi to znamená, že nemusíte dokupovat samostatnou externí grafickou kartu. Procesory s GPU jsou však určeny zejména na jakési "kancelářské" použití, při kterém je externí grafická karta zbytečností.

Naopak, procesor s integrovanou grafickou kartou je pro vás zbytečností, pokud se plánujete věnovat náročnějším operacím, mezi které patří např. i hraní her. V takovém případě se bez externí grafiky neobejdete tak či onak.

TDP procesoru

Zkratka TDP je odvozena ze slov Thermal Design Power. Ve specifikaci označuje množství tepla, které je produkováno procesorem. TDP je vyjádřen ve wattech – např. Intel Core i7-8700K má TDP 95 W. Tomuto parametru je třeba věnovat dostatek pozornosti. V závislosti na TDP daného modelu si totiž musíte vybrat i dostatečně výkonný chladič, který vyprodukované množství tepla spolehlivě "odvede".

Stejně důležitý je i napájecí zdroj, kteří musí procesoru poskytnout potřebnou dávku "šťávy". Nepřehlédněte ani údaj o TDP po přetaktování nebo při využívání funkce Turbo Boost/Turbo Core. Obecně platí, že procesory s vyšším TDP jsou výkonnější. V praxi však jejich výkon ovlivňují i ​​další faktory, jako architektura, počet jader či vláken atd.

Výrobní technologie procesoru

Výrobní technologie je jednou z těch "drobností", které odlišují jednotlivé generace procesorů. Je označována v nanometrech (např. 14 nm, 22 nm, 28 nm, 32 nm) a hovoří o rozměrech tranzistorů v procesoru.

Laicky se to dá vysvětlit tak, že čím jsou tyto tranzistory menší, tím více je může být na jednom procesoru (menší může být i samotný procesor). Menší tranzistory mají schopnost rychlejšího spínání, což se odráží na jejich vyšší frekvenci. Zásadním faktem je také jejich menší spotřeba energie, a tedy i pomalejší přehřívání.

Kompatibilita – socket procesoru

Socket (patice) procesoru rozhoduje o jeho kompatibilitě se základní (matiční) deskou počítače. Na tento parametr si dejte opravdu velký pozor, a to jak při koupi nového procesoru do starého PC, tak i při vlastnoručním sestavování nového počítače.

Pozor, socket do jisté míry ovlivňuje i celkové náklady na sestavení PC. Pokud si totiž vyberete model, který je kompatibilní pouze s dražší základní deskou, do celé sestavy budete muset investovat více.

AMD versus Intel procesory

Jakou značku procesoru? V minulosti byla odpověď jasná, protože nevyvratitelnou jedničkou na trhu byl výrobce Intel. Druhý výrobce procesorů, AMD, byl přibližně do roku 2017 jednoznačným konkurentem, na prvenství to však nebylo. Nástupem čipů ze série Ryzen/Threadripper však AMD Intel nepochybně doběhl.

Tím se to neskončilo. Procesory AMD Ryzen 3000 z hlediska pracovní zatížitelnosti předběhly svého konkurenta. Někteří z vás budou mít nepochybně svůj vlastní vyhraněný názor. Pokud jste si však vaši oblíbenou značku procesorů ještě nevybrali, je dobré, pokud si necháte mysl otevřenou.

Odpověď na otázku, zda sáhnout po procesoru od AMD či Intelu, není jednoznačná. Ovlivňuje ji totiž zejména fakt, jak a na co přesně budete procesor využívat. Koupí AMD dnes, alespoň ve většině případů, získáte více za méně. AMD procesory jsou navíc většinou vybaveny integrovaným chladičem, čímž ušetříte, a všechny z nich je možné přetaktovat (mají odemčený násobič). Intel si zas drží prvenství ve světě počítačových her, a to pro vyšší frekvenci jader. Populárnější je i mezi střihači, s čímž však nemusí souhlasit každý.

Jak číst názvy procesorů

Na začátku názvu každého procesoru je uváděn název značky, tedy Intel nebo AMD. Další slovíčko a písmeno s číslem, označují řadu z hlediska výkonu a ceny. Obě společnosti procesory dělí do 3 pomyslných rád, a to na procesory základní, ty ze střední a z nejvyšší řady – např. Core i3/Ryzen 3, Core i5/Ryzen5, Core i7/Ryzen7, Core i9/Ryzen 9.

Vyšší číslo v názvu v zásadě znamená i vyšší řadu. Zcela na vrcholu najdete řadu Intel Xeon a AMD Threadripper. Cena těchto procesorů se však začíná na 25 000 a končí na více než 170 000 Kč. Pro drtivou většinu uživatelů tedy nejsou dostupné, ale ani třeba.

Pro ty s omezeným rozpočtem jsou tu nejnižší rady, konkrétně Celeron a Pentium pro Intel nebo Athlon pro AMD.

Za označením řady najdete v názvu číslo, které označuje generaci procesoru – např. Intel Core i7-8700 je procesor 8. generace, AMD Ryzen 5 2600 je procesor 2. generace. Další čísla v názvu hovoří již o konkrétním modelu v rámci daného radu. Většinou platí, že vyšší číslo pojmenovává výkonnější procesor (např. více jader, vyšší frekvence).

Za čísly označujícími konkrétní model může, ale i nemusí následovat velké písmeno. Písmeno "K" při procesorech značky Intel znamená, že jde o odemčený procesor, který je možné přetaktovat.

Všechny procesory značky AMD jsou kvůli přetaktování odemčené, jejich označení proto nevyžaduje. Při AMD procesorech však můžete narazit na písmeno "X", které znamená, že disponují vyššími základními taktovacími rychlostmi.

Rady procesorů

Při výběru procesoru byste kromě samotných parametrů měli vzít v úvahu i aktuální nabídku trhu. Můžete sáhnout po tom nejlepším, co je v daném období dostupné, nebo se orientovat spíše podle ceny a ušetřit koupí staršího a slabšího modelu. Téměř každý, kdo je v této oblasti doma, vám doporučí, že nejlepší je počkat.

Samozřejmě, ne každý potřebuje ten nejvýkonnější procesor na trhu a navíc, rozhodující je také rozpočet. V tomto směru si tedy musíte nejprve určit vaše priority. To, zda se právě díváte na výkonnější, méně výkonný, novější či starší model, vám prozradí už název procesoru, resp. řada, do které patří.

Rady procesorů Intel

Procesory Intel se dělí do 3 kategorií. Na pomyslném dně se nacházejí rady, které jsou vhodné na základní úkony, např. na kancelářskou práci. Mají méně jader, pracují při nižší frekvenci a většinou nejsou vybaveny žádnými pokročilejšími technologiemi. Střední řady procesorů Intel jsou vhodné jak pro náročnější, tak i vysloveně náročné spotřebitelé. No a na úplném vrcholu najdete High-endovú řadu Xeon.

Intel Celeron

V této řadě najdete velké množství x86 mikroprocesorů, které patří k těm "slabším" a levnějším. Jejich cena začíná již na cca 1 000 Kč. Intel Celeron procesory jsou 2-jádrové a mají pevnou frekvenci (většinou pod 3 GHz). Nejsou vhodné na hraní her ani jiné náročnější úkony. Na základní operace, jako je psaní, čtení, sledování videa či surfování na internetu, jsou však dostačující.

Intel Pentium

Procesory Intel Pentium jsou také 2-jádrové a stejně jako ty z řady Celeron patří k slabším a levnějším alternativám, které oceníte pouze při méně náročné práci na PC. Právě proto je najdete i v mnoha základních PC sestavách či noteboocích. Cena procesorů z řady Pentium začíná na 1 500 Kč.

Intel Core i3

Core i3 je nižší střední řada procesorů, které jsou specifické 2 fyzickými jádry s HyperThreading. Jejich frekvence se pohybuje okolo 4 GHz (bez Turbo Boost). Jsou určeny pro stolní PC i notebooky. Z hlediska výkonu jde o procesory na mírně náročnější úkony, například i na hraní nenáročných her. Cena procesorů z řady Core i3 začíná na 2 500 Kč.

Intel Core i5

Intel Core i5 je označení pro procesory se 4 jádry bez HyperThreading Turbo boostu s frekvencí nad 4 GHz. V této řadě naleznete také kousky s otevřeným násobičem. Tyto procesory zvládnou i pokročilejší operace včetně hraní náročnějších počítačových her (samozřejmě pouze s dobrou grafickou kartou). Jsou vhodné pro všechny, kteří od procesoru očekávají výkon a rychlost. Kousky z řady Core i5 stojí 3 200 až 7 000 Kč.

Intel Core i7

5 000 až 22 000 Kč, to je cenové rozhraní, ve kterém se nacházejí procesory z řady Core i7. Proto bývají označovány také jako nejlepší volba pro "normální", ale náročné spotřebitelé. Procesory i7 mají 4 až 12 jader v závislosti na dané generaci. Ocení je i vášniví hráči či ti, kteří pracují s médii.

Intel Core i9

Procesory z řady Core i9 jsou skutečné děla s 8 až 18 jádry, vysokými frekvencemi, Turbo Boostem, HyperThreading a otevřeným násobičem. Tyto procesory můžete vlastnit za cca 10 000 až 25 000+ Kč. Pokud na počítači pouze sledujete seriály a přitom surfujete na internetu, procesory z řady Core i9 pro vás budou zbytečností, což platí i o hráčích. Naplno je využijí pouze střihači, grafici či programátoři.

Intel Xeon

Řada Xeon patří mezi tzv. HEDTA (High-End) procesory. Jde o nejdražší modely, které stojí od cca 15 000 a až do více než 300 000 Kč. Jsou specifické velkým počtem jader (až do 64), vysokou mezipamětí a nižší frekvencí pro 1 jádro – jinak by vám shořel počítač.

Rady AMD procesorů

Značení jednotlivých řad u AMD se až nápadně podobá na to od Intelu. V současnosti tento výrobce nabízí podobný počet řad procesorů, mezi kterými si na své přijdou normální i vysloveně nároční spotřebitelé.

AMD Athlon X4

4-jádrové procesory z řady Athlon X4 dnes patří k těm zastaralejším (v nabídce mnoha prodejců již nejsou dostupné). Zároveň jde o nejnižší řadu výrobce AMD. Procesory Athlon X4 pracují při frekvenci kolem 4 GHz a nemají integrovanou grafiku. Jejich cena začíná na cca 1 200 Kč. Zajímavostí je, že některé procesory z řady Athlon X4 jsou, i přes nižší výkonu, vhodné i na hraní nenáročných her, ovšem pouze tehdy, pokud je zkombinujete s dobrou deskou, grafickou kartou a chladičem.

AMD FX

Procesory z řady FX jsou obecně považovány za jeden z méně povedených počinů AMD. Jde o 4-, 6- nebo 8-jádrové modely s 32nm technologií. Podobně jako v předešlém případě jde o zastaralejší alternativu. Problémem je zejména počet jader v jakémsi poměru k jejich reálnému výkonu – vnitřní topologie procesorů odpovídá 50% počtu jader.

AMD Ryzen 3

AMD Ryzen 3 patří do rodiny 4-jádrových procesorů bez SMT s 14nm technologií, které jsou vybaveny funkcí Turbo Core a pracují při frekvenci nad 3 GHz. Výkonem jsou srovnatelné s konkurenčními procesory Intel Core i5.

AMD Ryzen 5

Ryzen 5 procesory patří do střední třídy. Jsou považovány za přímého konkurenta řady Intel Core i5, mnozí je však považují za o něco výkonnější. V řadě Ryzen 5 najdete 4- i 6-jádrové modely s 12 vlákny, které disponují technologiemi SMT a Turbo Core. Jejich cena se pohybuje od 3 500 do 8 000 Kč.

AMD Ryzen 7

AMD Ryzen 7 jsou považovány za vyšší řadu procesorů, které stojí od 7 000 do 12 000 Kč. Jde o 8-jádrové modely s 16 vlákny a frekvencí v rozmezí od 3,6 do 3,9 GHz. Ryzen 7 procesory jsou porovnávány zpravidla s řadou Intel Core i7, přičemž jsou považovány za sice o trochu méně výkonné, avšak z hlediska poměru mezi cenou a kvalitou jsou na tom nepochybně mnohem lépe.

AMD Threadripper

Stejně jako procesory Intel Xeon patří i ty z řady AMD Threadripper k tzv. HEDTA modelům. Ve srovnání s nimi jsou však ty od AMD považovány za o něco výkonnější (nemusíte s námi souhlasit, ve světě PC se o tomto tvrzení polemizuje neustále). Procesory z řady AMD Threadripper mají 12 až 16 fyzických jader s SMT technologií, a tedy 24 až 32 výpočetních vláken. Jejich cena se pohybuje v rozmezí 30 000 až 150 000 Kč.

Jaký typ procesoru je ideální právě pro vás?

Věříme, že jste v našem návodu na výběr procesoru našli mnoho užitečných rad, které vám i reálně pomohou. Vaše konečné rozhodnutí by však mělo odvíjet i od vašich požadavků a samozřejmě rozpočtu. Ušetřit na procesoru a raději zainvestovat do jiných komponentů nebo utratit celý rozpočet právě na tuto součástku? Toto je dilema, která bude trápit nejednoho z vás. Jaká je naše řada? Maximální rozpočet byste si měli určit na základě toho, jak a na co přesně využíváte daný počítač.

Rozpočet 2 000 až 4 000 Kč: procesor na základní úkony

V této cenové kategorii najdete procesory s 2 až 4 jádry. Sáhněte po nich pouze v případě, že na počítači nevykonáváte žádné náročnější operace. Ti, kteří na PC sledují videa, surfují na internetu, píší, čtou nebo pracují s jednoduchými tabulkami, si vystačí i s 2-jadernými modely. Vhodnou volbou jsou např. procesory Intel Pentium nebo Intel Celeron.

Avšak pozor, pokud si na počítači zvyknete pustit video do pozadí a při tom psát nebo intenzivně googlovat (v překladu, provádíte několik základních úkolů najednou), poohlédněte se po procesoru s minimálně 4 jádry. Vhodnou volbou je např. 4-jádrový AMD Ryzen 3 1300X nebo AMD Ryzen 3 2200g za cca 3 500 Kč.

Rozpočet od 4 000 do 6 000 Kč: procesor pro gamery

Pokud je pro vás na prvním místě špičkový herní výkon, budete potřebovat procesor ze střední třídy, např. Intel Core i5 nebo AMD Ryzen 5. Jste překvapeni? Čekali jste, že vás to bude stát mnohem víc? Ne. Procesor je sice při hraní důležitý, o něco důležitější je však grafická karta. Proto si větší část rozpočtu ušetřete právě na ni.

Rozpočet 6 000 až 9 000 Kč: kreativní práce s médii

Větší počet jader a vyšší rychlost. To jsou vlastnosti, které ocení střihači a také ti, kteří touží po rychlém a životaschopném systému, který zvládne i náročné výpočetní úlohy. Vhodnou volbou jsou např. procesory AMD Ryzen 7.

Rozpočet nad 9 000 Kč: procesory pro náročné

Cílovou skupinu, která by měla přemýšlet nad koupí procesoru z nejvyšší třídy, nelze specifikovat přesně. Kousky ze série Intel Core X či AMD Threadripper příznačné vysokým počtem jader či extrémním multitaskingem jsou vhodné v těchto případech:

Výkonné procesory najdou své využití zejména ve firmách. Vhodnou alternativou do firemního prostředí je např. 28-jádrový Xeon W-3175X za cca 110 000 Kč. Tyto alternativy bohužel nejsou dostupné pro běžného uživatele. Pro lepší představu, např. 64-jádrový AMD EPYC 7742 stojí až něco okolo 180 000 Kč.

Jaký procesor do notebooku?

Výběr procesoru do notebooku, resp. výběr notebooku s vhodným procesorem, je samostatným tématem. V krátkosti vám však můžeme poradit, že i v tomto případě musíte vybírat hlavně podle jeho hlavního využití.

Nejčastější otázky a odpovědi (FAQ)

Při výběru procesoru natrefíte na různé "záhadné" pojmy a nejednou i na tvrzení, která si protiřečí. V následujících řádcích se vám proto pokusíme "udělat jasno" v nejžhavějších tématech, které se týkají těchto počítačových komponentů.

Starší modely, které již nejsou dostupné

Datum publikování: 18.03.2021
Datum poslední aktualizace: 20.09.2024

---

Přidat komentář

Vaše jméno *

Váš e-mail * (nebude zveřejněn)

Text zprávy *

Nechajte toto pole prázdne

Přidat komentář

Poslední články