Nejlepší kuchyňské nože 2024 – recenze, test, srovnání

Najít kvalitní a cenově dostupný nůž do kuchyně není hračka. Kromě správného typu, tvaru čepele a druhu rukojeti musíte zvážit řadu dalších parametrů, které mají přímý vliv na jeho kvalitativní i funkční vlastnosti.

Nemějte strach, v našem návodu vás pěkně, krok za krokem, provedeme všemi důležitými aspekty výběru toho nejlepšího nože.

Nejlepší kuchyňské nože

Kuchyňské nože – recenze

Desítky parametrů, typů, různé ceny a materiály. Jednomu by se z toho zatočila hlava. Pokud nepatříte mezi ty, kteří jsou ochotni výběru jakéhokoliv zboží věnovat hodiny času, přečtěte si naše recenze kuchyňských nožů, které jsou dostupné i na našem trhu.

Jak vybrat kvalitní (nejen) kuchyňské nože

Vybrat opravdu kvalitní kuchyňský nůž, to není jednoduchý úkol ani pro profesionála, ne to pro laika, který hledá "obyčejný" nůž na přípravu několika obědů v průběhu týdne. Jednotlivé kroky výběru vám doporučujeme zvolit v takovémto pořadí: vyberte si typ nože, který potřebujete, zaměřte se na nejdůležitější parametry a na závěr si vyberte kousky od některého z ověřených výrobců.

Někteří z vás o tom možná netuší, ale jednotlivé typy nožů jsou určeny ke krájení jednotlivých typů potravin. Ty mají totiž jinou strukturu i konzistenci, proto například takový chléb nařežete pomocí rovného ostří jen velmi těžko. Právě proto začneme rozdělením kuchyňských nožů podle jejich způsobu využití.

Univerzální kuchyňský nůž alias nůž šéfkuchaře

Kuchařský nůž nebo takzvaný "nůž šéfkuchaře" je tím prvním, který nesmí chybět v žádné kuchyni. Jde o nejuniverzálnější a zároveň i nejužitečnější typ nože, se kterým můžete krájet zeleninu, ovoce, maso, sýry či bylinky. Čepel univerzálního kuchařského nože má takzvané kývavé zakřivení, ostrý a jemný hrot a stabilní patu. Jeho klasická délku je 15 až 20 cm, přičemž druhá ze zmíněných verzí patří k těm oblíbenějším.

Nůž na maso (porcovací nůž)

Nůž na maso, nazývaný také jako nůž porcovací, je, jak to napovídá jeho název, určený na krájení masa (pozor, ne na jeho vykosťování). Jde o poměrně masivní nůž se širokou čepelí, která má délku od 13 do 20 cm. Nože na maso jsou specifické také větším úhlem mezi čepelí a rukojetí. Taková konstrukce umožňuje jednodušší porcování masa. Nůž na maso by měl být vyroben zásadně z oceli, protože jím lze zaříznout i do kostí.

Nůž na zeleninu a ovoce

Nože na zeleninu a ovoce patří k těm menším. Délka jejich čepele se pohybuje v rozmezí od 7 do 10 cm. Čepel musí být úzká, ostrá a mít ostrý hrot tvarovaný do špičky, abyste s ní mohli ovoce i zeleninu nejen nakrájet, ale i pohodlně oloupat či vypeckovat. Některé modely těchto nožů mají i speciální zahnutou špičku, která slouží právě na odpeckování. Nože na zeleninu a ovoce mohou být vyrobeny z oceli, ale i keramiky.

Zoubkovaný nůž na pečivo

Mohutné, rovné a dlouhé nože se zoubky slouží k řezání chleba a jiného pečiva. Čepel zvykne být užší a dlouhá něco kolem 25 cm. Jejich úkolem je zejména to, abyste pečivo při krájení nepomačkali či neroztrhali. Tyto nože by měly být dostatečně tuhé, lepší volbou jsou proto ty z kované oceli.

Další typy kuchyňských nožů

Tyto typy nožů mají specifické využití nebo jsou pouze jakousi podkategorií těch, které jsme si jmenovali výše. Zároveň nejde o nezbytnou výbavu kuchyně. Jinak řečeno, využijete je hlavně tehdy, pokud přípravě jídla věnujete trochu více pozornosti, než je "běžné".

Typy "nekuchyňských" nožů

Abychom vám přinesli ucelené informace o nožích, zmíníme i ty, které nejsou určeny k použití v kuchyni. Jde o nože outdoorové, řezbářské, rybářské, multifunkční či záchranářské.

Japonské kuchyňské nože

Japonské kuchyňské nože jsou samostatnou kategorií, které bychom mohli věnovat množství další pozornosti. Nicméně ve zkratce, japonské nože mají specifický tvar, bývají lehčí, širší, vyrobeny z kvalitní oceli, což však není pravidlem, mít tenčí čepel a být velmi ostré.

Zpravidla se na nich nenachází zesílená pata, proto se s nimi sice velmi dobře manévruje, jsou více hbité a obratnější, ale ne úplně ideální na krájení objemných surovin (dýně, meloun, celé kuře atd.). Do našich končin si cestu našli zejména 3 typy japonských nožů – Gyuto, Santoku a Nakira.

Japonský nůž Gyuto

Japonský nůž Gyuto je ekvivalentem k našemu univerzálnímu kuchyňskému noži. Je vhodný na krájení masa, zeleniny, ovoce, bylinek či koření, ve zkratce, na krájení čehokoliv, v jeho domovině je však využíván hlavně na zpracování tužších druhů masa, jako je hovězí či vepřové.

Nůž Gyuto má délku od 20 do 27 cm, přičemž jeho kratší verze je svižnější a vhodná na krájení měkčích surovin, ta delší poskytuje větší sílu při krájení, proto má spíše univerzální využití. Díky specifickému sklonu mezi patou a hrotem se zápěstí při krájení ohýbá směrem dolů, přičemž rameno se zvedá směrem nahoru.

Japonský nůž Santoku

Japonský nůž Santoku, nazývaný také jako Bunka Boch, je určen zejména ke krájení ryb a zeleniny. Jde o poměrně mohutný a velký nůž s 16 až 20 cm čepelí, která přechází do oblouku, je široká, končí hrotem a má plochý okraj, přičemž úhel čepele v místě její zakřivení v oblasti paty se blíží k 60 °. Nůž Santoku je navržen tak, abyste s ním mohli nakrájené suroviny pohodlně nabrat (ekvivalent k lopatce).

Japonský nůž Nakira

Japonský nůž Nakira se využívá zejména na krájení zeleniny. Jeho hrot je téměř rovný, resp. čtvercový, díky čemuž s ním můžete vyvinout velkou sílu, aniž jste se zranili o špičatý hrot, který se nachází na nožích Santoku i Gyuto. Nakira na první pohled připomíná menší sekáček osazen do nožířské rukojeti. Jeho délka se pohybuje v rozmezí od 16 do 18 cm a práce s ním je specifická tím, že při ní dostává zabrat hlavně vaše zápěstí.

Jak vybrat téměř profesionální kuchyňský nůž

Profesionální kuchyňské nože jsou další samostatnou kategorií. Jde o vysoce kvalitní a zejména pořádně drahé kousky. Kvalitní nůž však najdete i v nejbližším supermarketu a za zcela normální cenu. Jeho hledání však bude náročnější, protože budete muset zhodnotit všechny důležité parametry zvlášť. V následujících řádcích se podíváme právě na ně.

Hmotnost

Nože mohou mít různou hmotnost. Abyste si vybrali ten nejlepší, budete si muset vyzkoušet několik kousků. Ve světě těch, kteří s noži pracují často, totiž existují 2 hlavní "myšlenkové proudy". První z nich říká, že pomocí těžšího nože proříznete suroviny jednodušeji, protože se jimi prořezává větší silou. Druhý proud se domnívá, že práce s lehkým nožem je... lehčí. Nůž se údajně lépe přeřízne vlákny, navíc, můžete s ním šikovněji manévrovat.

Vyváženost

Celková hmotnost nože souvisí i s jeho vyvážením. Kované modely mají většinou i lepší vyvážení, a to zejména díky podpěře na konci ostří, není to však neměnným pravidlem. Aby byl nůž vyvážený, hmotnost čepele a rukojeti by měla být alespoň přibližně stejná a bod mezi těmito dvěma částmi nože by měl být nejtěžší (pomyslné těžiště).

To, zda je daný kousek vyvážený, zjistíte pomocí jednoduchého testu. Bod, kde se spojuje čepel s rukojetí, podepřete prstem. Vyvážený nůž by měl zůstat ve vodorovné poloze. Pokud se převáží čepel nebo rukojeť, hledejte dál.

Rozměry

Jak jsme si vysvětlili výše, rozměry nože souvisí přímo s jeho využitím. Např. nůž na krájení zeleniny je zpravidla větší než ten na krájení masa. Není však vyloučeno, že vám může vyhovovat něco jiného. Obecně se dá říci, že kuchyňské nože s délkou okolo 20 cm patří k těm nejuniverzálnějším a pravděpodobně se s nimi bude dobře pracovat i vám.

Kousky s délkou nad 25 cm sice působí strašidelně, jsou však ideální pro zpracování větších kusů masa, krájení těsta, tykve či jiných "objemnějších" surovin. Naopak, nože dlouhé 15 a méně cm vám poskytnou pocit "lehké ruky", pracuje se s nimi velmi mrštně, jsou však vhodné jen a jen na krájení menších surovin.

Anatomie nože

Základními částmi nože jsou čepel a rukojeť. Tím se proto budeme věnovat o něco více. Jeho podrobná anatomie je však o něco komplikovanější. Čepel se skládá z:

Pokud byste si vybírali nůž do profesionální kuchyně, museli byste věnovat pozornost každé z těchto částí. Do té vaší soukromé však bohatě postačí, když se při koupi zaměříte na podložku, záda, patu a samozřejmě čepel s rukojetí.

Podložka

Podložka nebo takzvaný límec, rameno, zda stopka je silná část kovu na místě, kde se spojuje rukojeť s čepelí. Slouží jako chránič prstů a stojí za lepší stabilitou nože, její přítomnost je proto určitě pozitivní. Plné podložky se nacházejí na nožích kovaných. Setkat se můžete také s částečnými podložkami a také noži bez nich.

Absence podložky je příznačná pro vybrušované a japonské nože. Jejich výhodou je možnost broušení čepele po celé její délce. Ať už si vyberete kousek s podložkou nebo bez ní, všimněte si její sklon směrem k čepeli. Sklon může být méně či více výrazný, v žádném případě by vás však neměl omezovat v práci nebo vyvolávat dojem, že nůž musíte svírat celou silou.

Pata

Pata je nejhrubší částí nože. Nachází se na spodní části konci čepele (při rukojeti). Výrazná je zejména na nožích kovaných, tedy těch s podložkou. Nože bez podložky patu v podstatě mají, její funkčnost je však do vysoké míry omezena.

Pata totiž slouží k tomu, abyste o ni mohli nůž podepřít při práci, která vyžaduje sílu. Měla by být mírně zaoblená, čímž zajistí plynulý pohyb s nožem. Naopak, pata nesmí způsobovat jeho kývavý pohyb směrem k rukojeti nebo poskakování.

Hřbet

Horní hrana čepele, nazývaná také jako páteř či hřbet nože, má většinou čtvercové hrany, abyste si o ni v případě potřeby mohli opřít dlaň. Hřbet čepele může být leštěný nebo drsný, což není nejpohodlnější. Při výběru si všimněte i jeho šířku – příliš úzký hřbet se vám může zařezávat do ruky – a také to, zda se zužuje směrem k hrotu. Hrubý hrot totiž stojí za horší manipulací s nožem.

Čepel kuchyňského nože – tvar, typ ostří, materiál a způsob výroby

Čepel je pomyslným srdcem každého nože. Největší pozornost při výběru byste proto měli věnovat právě této části. Mezi nejdůležitější parametry patří její tvar, typ ostří, použitý materiál a způsob, jakým byla vyrobena (kované a vybrušované nože).

Tvar čepele

Tvar čepele rozhoduje o tom, na co všechno můžete daný nůž využít. Při kuchyňských nožích se nejčastěji setkáte s těmito typy čepelí:

Další typy čepelí najdete hlavně na loveckých, outdoorových či rybářských nožích, proto si o nich povíme pouze ve zkratce.

Typ ostří

Podle druhu ostří rozlišujeme tyto typy čepelí:

Materiál čepele

Keramika nebo ocel? To je otázka. Nože keramické i ocelové mají nespočet výhod, jak to však bývá, i nějaké ty mínusy. Ve zkratce bychom vám však doporučili asi to, abyste si určitě pořídili několik keramických, ale i ocelových modelů.

Nože s keramickou čepelí

Keramické čepele nejsou vyrobeny z obyčejné keramiky, ale z takzvané advanced, tedy vylepšené či pokročilé keramiky zvané také jako Transformation Toughened Zirconia (TTZ). Z chemického hlediska jde o kombinaci oxidu zirkoničitého a yttritého.

Tento materiál je tvrdší a pevnější než uhlíková ocel, karbid či titan. To je zároveň důvod, proč si keramický nůž nemůže doma nabrousit úplně každý. Jediný dostupný tvrdší materiál, jako je tato speciální keramika, je totiž diamant.

Výhody keramických nožů:

Nevýhody keramických nožů:

Nože s ocelovou čepelí

Ocel je velmi široký pojem, pod kterým se ukrývá mnoho různých materiálů. Základem je, že všechny kvalitní nože musí být vyrobeny ze speciální nožířské oceli. Naneštěstí, pro toho, kdo si jde nůž kupovat, neexistuje pouze jedna, ale množství typů této oceli. Hlavní je, abyste se rozhodli, zda toužíte po nožích nerezavějících nebo extrémně tvrdých a ostrých.

Tvrdost ocelových čepelí

Tvrdost čepele souvisí se způsobem jejího zpracování (kovaná/nekovaná) a typem použité nožířské oceli. Tvrdší čepele jsou ostřejší, resp. ostré zůstanou delší dobu. Nevýhodou je poněkud náročnější broušení, ale pokud chcete nůž, který projde danou surovinou jako po másle, tuto drobnou nedokonalost se vyplatí přehlédnout.

Údaj o tvrdosti čepele je označen zkratkou HRC – Hardness Rockwel. Jde o mezinárodní standardizovanou jednotku, takzvanou Rockwellovu tvrdost. Ta probíhá na základě měření hloubky vniknutí testovaného tělesa, v našem případě nože, do jiného materiálu. Celkově známe až 11 takových stupnic. Těmi se však při výběru nože nemusíte zatěžovat. Bohatě vám stačí vědět, že:

Čepele z nerezové oceli

Aby byla nerezová ocel opravdu nerezovou, musí obsahovat minimálně 13 % chromu, který stojí za její odolností vůči korozi. Problémem je, že taková ocel zvykne obsahovat i menší množství uhlíku, který odpovídá za její tvrdost. Jinak řečeno, drtivá většina čepelí z nerezavějící oceli je náchylnější na otupení, i když jednodušší na údržbu. Nezoufejte, i navzdory těmto smutným informacím můžete vlastnit nerezový nůž s celkem dobrými vlastnostmi. Stačí si vybrat ten z oceli, která obsahuje správný poměr jednotlivých látek.

Nejčastěji používané nožířské nerezavějící oceli

Čepele z uhlíkové oceli

Uhlíková ocel je přesným opakem té nerezavějící. Je extrémně tvrdá a odolná vůči opotřebení, avšak náchylná na korozi. To je důvod, proč musíte čepelím z uhlíkové oceli věnovat poměrně vysokou pozornost v podobě důkladného usušení po každém použití, pravidelného olejování a správného uskladnění.

Nejčastěji používané typy nožířské uhlíkové oceli

Čepele z nástrojové oceli

Chcete-li přímo dokonalý nůž s extrémní odolností vůči korozi i opotřebení, která je tvrdá a takříkajíc houževnatá, vyberte si ten z nástrojové cele. Ptáte se, proč jsme se vůbec zabývali předchozími typy ocelí? Protože ocel nástrojová patří k těm nejdražším – obsahuje vysoké množství uhlíku i legujících látek a její výroba není nejjednodušší.

Kované versus vybrušované kuchyňské nože

V drtivé většině návodů na výběr kuchyňských nožů natrefíte na informaci, že ty kované jsou lepší než vybrušované. Většinou to tak opravdu je, výjimky však potvrzují pravidlo i v tomto případě. Na začátek je třeba vysvětlit, jaký je mezi těmito noži rozdíl. Odpověď zní: v procesu výroby, a tedy i v pevnosti čepele, vyváženosti, hmotnosti a pružnosti.

Jak se vyrábějí kované nože

Pojmenování "kovaný nůž" může v člověku vyvolat pocit, že jde o ručně vyráběný kousek. Ano, přesně takto se vyráběly nože v minulosti. Časy se však mění, a proto je dnes takový výjev spíše výjimkou. Samozřejmě, pokud jste za nůž ochotni vycálovať několik tisíc korun, můžete vlastnit i ten ručně vyrobený.

Řekněme však, že většina z vás chce spíše kvalitní nůž za normální cenu. V takovém případě musíte sáhnout po průmyslově vyrobených kovaných nožích. Na výběr máte 2 verze, a to nože kované:

Vlastnosti, výhody a nevýhody kovaných nožů

Ocel i železo patří do rodiny krystalických látek. To znamená, že jsou tvořeny miliardami krystalků. Konečná kvalita oceli či železa přitom závisí na jejich velikosti a uspořádání. No a právě kování je prastará metoda, pomocí které jsou tyto krystaly "potlučeny" dohromady, čímž se daný materiál stane pevnějším.

Výroba, vlastnosti, výhody a nevýhody vybrušovaných nožů

Vybrušované nože patří k těm levnějším, protože proces jejich výroby je velmi rychlý a jednoduchý. Dlouhatánský pás nožířské oceli je vložen do výrobní linky, na které z něj speciálně upravené průmyslové kladivo "vykrojí" kusy ve tvaru čepele s trnem. Čepel je následně vybroušena a osazena do rukojeti.

Ocel tedy neprojde žádným procesem "zhuštění", kvůli čemuž je méně tvrdá. Vybrušované nože tedy patří k těm pružnějším a lehčím. Mohou se rychleji otupit a jejich broušení je o něco náročnější, což však platí pouze tehdy, když si pořídíte vysloveně nekvalitní výrobek.

Jsou však vybrušované nože opravdu až tak špatné? Ano i ne. V první řadě mohou být vyrobeny ze stejně kvalitní nožířské oceli jako ty kované. Jediný rozdíl pak spočívá v tom, že nebyly kované, ocel tedy neprošla procesem "zhuštění", proto má nižší tvrdost. Kromě toho, že jsou levnější, je využijete právě při vykostění či filetování, při kterém potřebujete právě kousek s flexibilnější čepelí.

Jak vybrat nejlepší rukojeť na kuchyňském noži

Další důležitá součást nože, která rozhoduje o vašem pohodlí, ale i bezpečnosti. Kvalitní rukojeť musí být ergonomicky tvarovaná, což znamená, že vám musí "dobře padnout do ruky". Protiskluzová úprava nikdy není na škodu – povrch rukojeti může být pogumovaný nebo texturovaný.

Dalším důležitým parametrem je výrobní materiál, který rozhoduje jako o kvalitativních vlastnostech daného nože, tak i o jeho vzhledu a životnosti. Na trhu se můžete setkat s různými rukojeťmi, nejčastěji používanými materiály jsou však ty syntetické, dřevo a také různé druhy kovu.

Dřevěné rukojeti

Dřevo má dobrou přilnavost, takže neklouže, je však náročnější na údržbu. Jeho velkou nevýhodou je riziko množení bakterií. Dřevo je navíc citlivé na vlhkost, pod vlivem které se může rukojeť zdeformovat. Dobrým kompromisem mohou být rukojeti vyrobeny ze speciálních druhů exotického dřeva, například z:

Rukojeti ze syntetických materiálů a kovu

Syntetické materiály jsou velmi populární i ve světě nožů. Nejčastěji natrefíte na rukojeti z gumy, silikonu, různých druhů plastu či materiálu micarta (vrstvený laminát s vysokou hustotou). Jejich výhodou je jednodušší údržba, nevýhodou kvalita. Resp. i syntetické materiály mohou být velmi odolné a kvalitní, ale ne všechny. Dejte si na ně tedy pozor, a to hlavně při levných nožích.

Pod pojmem kovové máme na mysli rukojeti z různých druhů kovu a slitin, tedy z hliníku, oceli atd. Kovové rukojeti jsou na dotyk chladné, což nemusí lahodit každému. Problémem mohou být také jejich horší protiskluzové vlastnosti a náchylnost na korozi. Kovové rukojeti jsou na druhé straně pevné a většinou stojí za dobrou vyvážeností nože.

Trn

Trn je, laicky řečeno, pokračování čepele, která je ukryta v rukojeti. Trn v ní může být zapuštěn zcela (tzv. částečný trn) nebo jej můžete vidět i na její vrchu (tzv. plný trn). To však není až tak důležitý parametr. Při koupi nože se soustřeďte hlavně na to, zda trn prochází celou rukojetí nebo pouze její částí, například do poloviny či pouze čtvrtiny. První verze se dá označit za lepší. Nůž je sice trochu těžší, zároveň však i lepší vyvážený, přičemž neexistuje riziko jeho "destrukce" či zlomení.

Údržba kuchyňských nožů

Péče o kuchyňský nůž nezahrnuje pouze jeho mytí a broušení, ale i správné používání. V následujících řádcích se proto podíváme na základní pravidla používání a údržby kuchyňských nožů. Doporučujeme vám je dodržovat při jakémkoliv kousku, tedy při tom za 120 i za 2500 Kč. Levným nožům totiž můžete správnou péčí podstatně prodloužit životnost, ty dražší vám poslouží celý život.

1. Odkládání nožů

Možná vás to překvapí, ale způsob, jakým odkládáte vaše nože, má přímý vliv na jejich životnost. Ostří by se v žádném případě nemělo dotýkat jiných předmětů (lžičky, vidličky...). Pokud nože skladujete v zásuvce, měli byste si pořídit speciální obaly na ostří. Praktičtějším řešením jsou však bloky nebo stojany na nože, které mohou být dřevěné, plastové či keramické a položené na lince, nebo magnetické a připnuté na stěně.

2. Mytí nožů

Nože můžete mýt 2 způsoby, ručně nebo v myčce nádobí. V první řadě si určitě ověřte, zda vůbec daný kousek můžete mýt v myčce. Například nože, ale i jakékoliv jiné kuchyňské náčiní s rukojetí či jinou částí vyrobenou z bambusu jsou vhodné jen na ruční mytí.

Ruční mytí:

Mytí v myčce:

3. Péče o čepel

Kromě broušení, ke kterému se dostaneme níže, byste měli čepele nožů pravidelně olejovat. Olej totiž na nich vytvoří ochranný film, který je ochrání před rezivěním. Můžete použít speciální kaméliový olej na ostří nebo jakýkoli jedlý rostlinný olej (např. olivový, ořechový). Na korozi je náchylná zejména uhlíková ocel, takovou pozornost proto vyžaduje zejména ona.

4. Používání nožů

Kuchyňské nože slouží pouze ke krájení potravin, ne na otevírání konzerv, lahví či zavařenin! Takovým zacházením můžete čepel poškodit nenávratně, nemluvě o vysokém riziku úrazu.

Součástí správného používání nožů je i výběr vhodného prkénka. Úplně nejlepší jsou ty dřevěné, ideálně z měkčího dřeva. Vhodnou alternativou je také plast a silikon. V obchodech narazíte i na prkénka ze skla, keramiky či různých druhů přírodního i umělého kamene. Tyto materiály však mohou poškodit ostří nože, proto vám jejich používání nedoporučujeme.

Návod na broušení kuchyňských nožů

Broušení nožů slouží k vybroušení ostří a vyhlazení mikroskopických trhlin v čepeli. Protože při broušení z čepele neodstraňujete kousky oceli, nože lze brousit klidně po, resp. před každým použitím.

Broušení elektrickou a ruční bruskou

Jde o nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak nože udržovat ostré. Ruční i elektrické brusky disponují přednastavenými úhly. Stačí do nich tedy vložit ostří nože a několikrát potáhnout směrem k sobě. Při koupi brusky si všimněte její typ. Mezi základní verze patří brusky s jemnými keramickými lamelami, které jsou vhodné na časté broušení, a ty s diamantovými kotouči, které nože v podstatě ostří, proto jsou vhodné na 1 až 2 použití v průběhu 1 roku.

Broušení ocílkou

Známe 2 typy ocílek, a to keramické a diamantové ocílky. Ty diamantové jsou trochu efektivnější, protože jde o velmi tvrdý materiál. Keramické modely jsou zas k nožům o cosi "citlivější", takže se nemusíte bát jejich poškození.

1. Ocílku chyťte do jedné a nůž do druhé ruky (nůž držte vždy ve vaší dominantní ruce)
2. Čepel nože přiložte k vrchnímu konci ocílky – začněte ji brousit od patky směrem k hrotu
3. Čepel nyní táhněte směrem dolů a zároveň k sobě
4. Nůž držte tak, aby s ocílkou vytvářel cca 20 ° úhel – výjimkou jsou japonské nože, které by měly svírat 10 ° úhel
5. Po 2 až 3 tazích tento postup opakujte na druhé straně ocílky i čepele
6. Nůž na závěr opláchněte pod vodou nebo důkladně otřete hadříkem, abyste se zbavili drobného ocelového prachu

Broušení brusným kamenem

Broušení nožů pomocí brusného kamene je velmi efektivní a zároveň šetrné, avšak ve srovnání s předchozími způsoby i poměrně náročné. Na výběr máte kameny klasické a keramické, které jsou tvrdší.

1. Před broušením nože musíte brusný kámen namočit do vody – klasický kámen musí zůstat ponořen do chvíle, dokud z něj přestanou vycházet bublinky, tedy cca 15 min., keramický stačí ponořit na cca 4 min.
2. Kámen následně položte na rovnou, protiskluzovou podložku – jeho hrubší strana musí směřovat nahoru
3. Čepelí po kameni přejíždějte pomalu a plynule – pohyb by měl směřovat od paty k hrotu
4. Nůž při broušení držte v takové polohy, aby s kamenem svíral cca 15 ° úhel (japonské nože – 10 °)
5. Po přibližně 3 – 5 tazích na obou stranách čepele otočte brusný kámen – jemnější strana nyní směřuje vzhůru – a celý postup opakujte
6. I v tomto případě nůž opláchněte nebo otřete

Nejčastější otázky a odpovědi (FAQ)

Je vhodné nožem na maso krájet zeleninu? Existuje nůž, který se nikdy neztupí a co čepel? Může být vyrobena i z jiných materiálů, jako je keramika a ocel? Na několik často kladených dotazů spotřebitelů vám odpovíme v následujících řádcích.

Starší modely, které již nejsou dostupné

Datum publikování: 17.12.2020
Datum poslední aktualizace: 23.09.2024

---

Přidat komentář

Vaše jméno *

Váš e-mail * (nebude zveřejněn)

Text zprávy *

Nechajte toto pole prázdne

Přidat komentář

Poslední články