Nejlepší grafické karty 2024 – recenze, test, srovnání
Obsah článku: + Zobrazit obsah článku
- Nejlepší grafické karty
- Na hraní, grafiku i video
- GeForce či Radeon?
- Bude pasovat do vašeho počítače?
- Základem je jádro
- Při paměti nerozhoduje pouze velikost
- S chladnou hlavou
- Máte dost výkonný zdroj?
- 2, 3 či 4 monitory? žádný problém
- Máte málo výkonu? pomůže přetaktování
- Další parametry a funkce grafických karet
- Nejčastější otázky a odpovědi (FAQ)
- Sapphire PULSE Radeon RX 5700XT 8G
Většina moderních CPU (procesorů) má integrované grafické jádro, přičemž některé mají dostatečný výkon i pro hraní starších her. Nákupu grafické karty se však nevyhnete, jakmile budete chtít hrát novější hry, případně pracovat s grafikou či videem.
Pokud se v segmentu grafických karet dobře neorientujete, poradíme vám, jakou grafickou kartu si vybrat a představíme i pár oblíbených modelů.
Nejlepší grafické karty
| Názov | Hodnotenie | Detail |
|---|---|---|
| MSI GeForce RTX 4060 ✔ VÍTĚZ TESTU |  | Zobrazit produkt |
| Gigabyte GeForce GT 1030 ✔ LIDOVÁ VOLBA | | Zobrazit produkt |
| Sapphire Radeon RX 7700 XT ✔ ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA | | Zobrazit produkt |
| Sapphire Radeon RX 6700 XT ✔ ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA | | Zobrazit produkt |
| GeForce RTX 3060 Ghost 12G ✔ DOBRÉ RECENZE | | Zobrazit produkt |
| XFX Radeon RX 6600 ✔ NEJPRODÁVANĚJŠÍ | | Zobrazit produkt |
Na hraní, grafiku i video
Možná si myslíte, že grafické karty slouží pouze k hraní her, mají však mnohem více využití:
- Hraní her – v tomto případě nebudete mít s nabídkou problém, drtivou většinu totiž tvoří právě herní grafické karty. Při nich je důležitý zejména výkon, daní za něj jsou však většinou robustnější rozměry, vyšší hlučnost, potřeba výkonnějšího napájecího zdroje a také vyšší nároky na ostatní hardware. Zbytečně si koupíte letošní model grafické karty, když bude její výkon brzděn 10letým procesorem.
- Profesionální práce s grafikou – může jít např. o práci s fotografiemi, 2D či 3D grafikou nebo videem či s modelovacím CAD programem. V tomto případě máte na výběr buď z profesionálního produktové řady (např. Nvidia Quadro, AMD Radeon Pro), nebo z klasické herní karty. Tyto dva druhy se většinou liší pouze v lépe přizpůsobených ovladačích. Nejdůležitější je, aby program, se kterým chcete pracovat (např. Adobe Photoshop, AutoCAD apod.), podporoval konkrétní model vaší grafické karty a tzv. API (CUDA, OpenGL, OpenCL). Kompatibilitu karty a programu si raději předem prověřte.
- Multimédia a kancelářská práce – zde využijete nejlevnější grafické karty, které zvládnou běžnou kancelářskou práci, přehrávání filmů či jiných videí, případně nenáročné hry. Většina z nich je vybavena pasivními chladiči bez ventilátoru, jsou tedy mimořádně tiché a navíc i úsporné. Jejich výhodou je také nízká cena.
- Těžba kryptoměn – pro tyto účely je vhodnější používat grafickou kartu jako procesor, v této oblasti totiž dosahuje vyšší výkon. Grafická karta pro těžbu kryptomien by měla podporovat technologii OpenCL a měla by mít co nejvyšší výkon při zachování co nejnižší spotřeby.
- Grafická karta do notebooku – umožní zvýšit grafický výkon vašeho notebooku. Skládá se z dokovací stanice, která se k notebooku připojí pomocí rozhraní Thunderbolt 3. Uvnitř se nachází grafická karta standardní velikosti, připojena k PCI Express portu dokovací stanice.
GeForce či Radeon?
Trhu s grafickými kartami v posledních letech dominují pouze 2 značky. První je GeForce od výrobce Nvidia, druhou Radeon od známého výrobce procesorů AMD.
Kartám přímo od AMD či Nvidia se říká referenční. Grafické karty GeForce i Radeon však nabízejí i jiní výrobci, jako např. ASUS, Sapphire, Gigabyte, MSI, ASRock, Gainward či Zotac.
Každá z těchto značek nabízí desítky modelů, které se mohou lišit frekvencí grafického jádra, velikostí i frekvencí paměti, řešením napájení, chlazení atd. Každý model tedy může mít jiný výkon, stabilitu či spotřebu.
Z toho důvodu tedy není pro tyto grafické karty jednoduché srovnání, přesto se kolem nich vytvořilo pár stereotypů. Grafické karty GeForce jsou při srovnatelném výkonu o něco dražší, často však nabízejí hezčí detaily v hrách díky nejnovějším technologiím. Karty Radeon mívají občas problémy se stabilitou či výkonem v hrách, které jsou způsobeny nedokonalými ovladači. Výrobci však chyby opravují vydáváním aktualizícii ovladačů.
Bude pasovat do vašeho počítače?
Kdysi se pro připojení grafické karty k počítači používala sběrnice AGP. Dnes však už takovou kartu pomalu nenajdete, většina z nich využívá rozhraní PCI Express x16, zřídka pomaleji PCI Express x8 (to se týká spíše kancelářských karet). Občas se setkáte i s kartami pro stařičké PCI rozhraní, které jsou určeny např. pro průmyslové počítače. Pozor – nezaměňujte si ho s PCI Express.
Nejnovější karty využívají PCI Express x16 verze 4.0 nebo 3.0. Pokud máte počítač se starší verzí, většina karet s ním bude kompatibilní, některé však mohou vyžadovat změnu verze BIOS (interní řídící software karty).
Výrobci zvyknou specifikovat jejich tloušťku podle toho, kolik slotů (pozici pro rozšiřující karty ve skříňce) zaberou. Méně výkonné karty se vejdou do jednoho slotu, ty herní většinou obsadí 2 nebo více slotů kvůli jejich robustním chladičům.
Kromě počtu slotů si však všímejte i délku karty. Extra krátké karty se hodí např. pro skříňky typu mini ITX či SFF, které se používají při miniaturních multimediálních či kancelářských počítačích.
Základem je jádro
Nejdůležitější součástí grafické karty je samotný grafický čip (GPU). Od jeho architektury závisí, jaká bude karta výkonná a jaké funkce vám přinese. Obyčejně platí, že čím novější čip, tím hezčí detaily v hrách. Výrobci karet a her totiž neustále přicházejí s novými technologiemi vylepšování obrazu. Za všechny zmiňme např. Raytracing, což je nový způsob nasvícení scény v hrách s DirectX12. Tuto funkci v současnosti podporují pouze karty GeForce RTX.
Nejnovějším při kartách Nvidia GeForce je jádro s architekturou Turing, při AMD je to jádro Navi. Důležitým parametrem pro odhad výkonnosti karty je základní frekvence jádra, která se může pohybovat od 700 do 1 600 MHz. Kromě ní se výkonnost dá odhadnout i podle datové propustnosti či jiných parametrů, jejichž srovnání by vám však trvalo zbytečně dlouho.
Pro objektivní posouzení se provádí test grafických karet pomocí speciálního testovacího softwaru (např. Pass Mark) či přímo počtem vykreslených snímků za sekundu (fps) v konkrétní hře.
Při paměti nerozhoduje pouze velikost
Velikost paměti specifikuje, kolik informací může grafická karta uchovat během zpracování obrazu. Např. při hrách se do ní ukládají textury. Velikost se běžně pohybuje od 1 GB u kancelářských karet až po 16 či 24 GB při nejvýkonnějších herních nebo profesionálních kartách. Grafická karta na hry ve středních detailech volte 2 – 4 GB paměti, pro vysoké detaily rozlišení je 4 GB absolutním minimem, ideálních je 8 GB.
Kromě velikosti paměti je důležitý i její typ, ze kterého vyplývá frekvence paměti. Slabší karty mají paměť typu GDDR5 s frekvencí 6 000 či 7 000 MHz (rozumné minimum pro herní karty), případně horší. Lepší grafické karty mají paměť typu GDDR6 s frekvencí až 14 000 MHz. V současnosti začíná AMD používat i nový typ paměti označený jako HBM2. Ta je rychlejší než GDDR přesto, že pracuje při mnohem nižší frekvenci.
Kromě frekvenci pamětí je důležitá i šířka datové sběrnice. Ta specifikuje, kolik dat dokáže karta přenést mezi jádrem a pamětí na jeden takt. Standardem je 128 či 192-bitová sběrnice, lepší herní karty mají 256bitovou sběrnici. Při levných kancelářských kartách se setkáte i s velmi pomalou 64bitovou sběrnicí.
S chladnou hlavou
Tak jako jiné polovodiče, ani grafické jádro, paměti či další obvody nemají příliš v oblibě teplo. Čím výkonnější tedy grafická karta je, tím masivnější chladič musí výrobce použít k tomu, aby dostal teplotu pod kontrolu.
Absolutním krátkodobým maximem pro většinu čipů grafických karet je kolem 130 °C, jde však o extrém. Většina výrobců se proto snaží teplotu držet dlouhodobě pod 80 °C, při vyšší teplotě zareaguje ochrana, která sníží frekvenci jádra a tím pádem i výkon karty. V důsledku toho teplota čipu klesne a karta se zachrání před zničením.
Kancelářské karty s nízkým výkonem často poznáte podle pasivního chlazení. To znamená, že mají nainstalovaný chladič bez ventilátoru, který by rozháněl horký vzduch. Výhodou těchto karet je, že pracují bez hluku. Jejich chladiče jsou většinou jednoduché a jsou z hliníku.
Grafické karty vyšších tříd mívají robustní chladiče, ke kterým pomáhají přenést teplo od jádra speciální měděné trubky nazývané heatpipes. Levnější karty mívají chlazený pouze grafický čip, při těch výkonnějších jsou chlazeny i paměti či napájecí obvody, což zajišťuje vyšší výkon i stabilitu při vysoké zátěži (např. Při hraní).
Multimediální a levnější herní grafické jsou osazeny alespoň 1 ventilátorem. Při střední třídě se setkáte s 2 ventilátory, chlazení grafické karty s nejvyšším výkonem mohou zajišťovat až 3 ventilátory. Zde není ani tak důležitý počet, jako spíše průměr ventilátoru (standardem je 90 mm). Platí, že větší ventilátor dosáhne stejný průtok vzduchu (a tím i stejnou účinnost chlazení) při nižších otáčkách, je tedy tišší.
Výrobci vybavují grafické karty i tepelnými senzory a inteligentní kontrolou teploty a otáček ventilátoru. Taková karta je tedy při nízké zátěži (kancelářská práce, sledování videa) velmi tichá, při některých se dokonce ventilátory zastaví úplně.
Máte dost výkonný zdroj?
Spotřeba grafických karet se udává ve wattech (W) a ve specifikacích karet se označuje zkratkou TDP. Při kancelářských kartách je v podstatě zanedbatelná a pohybuje se v několika desítkách W. Při multimediálních a herních kartách nižší třídy se setkáte se spotřebou do 100 W, což stačí pokrýt běžný počítačový zdroj s výkonem 350 W.
Herní grafické karty střední a vyšší třídy mohou mít spotřebu 250 W i více, v takovém případě musíte použít adekvátní zdroj podle doporučení výrobce ve specifikaci grafické karty (často i přes 650 W).
Většina herních grafických karet vyžaduje pro správnou funkci externí napájení pomocí 6-pinového či 8-pinového napájecího konektoru. Na některých najdete více napájecích konektorů, připojit však musíte všechny.
Výrobci nezvyknou ke kartám přibalovat napájecí redukce, před koupí se tedy ujistěte, že máte daný konektor k dispozici na PC zdroji. V opačném případě budete muset vhodnou kabelovou redukci doobjednat.
2, 3 či 4 monitory? žádný problém
Pro moderní grafické karty není problém ani připojení více monitorů najednou. Podpora však závisí na konkrétním modelu karty, některé mohou mít omezené i max. rozlišení. U většiny karet střední a vyšší třídy je limitem rozlišení 7 680 × 4 320 (8K), což je více než dostatečné pro drtivou většinu uživatelů.
Na grafických kartách naleznete tyto konektory:
- DisplayPort – nejmodernější konektor s digitálním přenosem. Zvládá vysoké datové toky a tím pádem i vysoké rozlišení jako např. 4K, 5K či dokonce 8K.
- HDMI – používá se zejména v audio-video technice na propojení televizoru, projektoru, systému domácího kina apod. Nenajdete ho na každém monitoru. Jde o digitální rozhraní, které zvládá i rozlišení 4K a vyšší (v závislosti na verzi), přičemž je kompatibilní s rozhraním DVI, stačí použít redukci. HDMI přenáší i zvuk.
- DVI – digitální rozhraní pro připojení monitorů. Jde v podstatě o prvního nástupce klasického analogového VGA konektoru. Některé verze podporují rozlišení do 2K, některé i 4K a více. V současnosti ho postupně vytlačuje DisplayPort, který podporuje vyšší datové toky a tím pádem i vyšší rozlišení a obnovovací frekvence.
- D-sub (VGA) – starý typ analogového rozhraní, který najdete již pouze na některých kancelářských grafických kartách a na starších monitorem. Jeho limitem je rozlišení cca Full HD. V současnosti ho nedoporučujeme používat.
Zajímavými v tomto směru jsou funkce Nvidia G-sync a AMD Freesync. Tyto funkce dokážou synchronizovat obnovení obrazu na monitoru a odeslány snímky z grafické karty. Dokáží tedy zajistit plynulý obraz bez trhání v rychlých hrách. Musí však být podprované i samotným monitorem.
Máte málo výkonu? pomůže přetaktování
Mnoho zkušenějších hráčů se ohlíží i po možnostech přetaktování grafické karty (overclocking). Jde v podstatě o zvýšení frekvence grafického čipu a paměti, což vede automaticky i ke zvětšení výkonu a vyššímu počtu fps (snímků/s) a tím pádem i k vyšší plynulosti her.
Téměř každá grafická karta se dá přetaktovat, některé jsou však k tomuto účelu přímo navrženy. Takové karty mají v názvu zkratku OC (od slova overclocking) a jsou vybaveny lépe navrženými napájecími obvody. Při jejich výrobě jsou také použity lepší kusy ze série grafických a paměťových čipů, které snesou vyšší frekvence. Karty, které na to nejsou navrženy, můžete přetaktovat také, často však jen velmi málo nad základní frekvenci, přičemž výsledkem je nárůst výkonu o pár %.
Pro účely přetaktování dodávají výrobci ke kartám i speciální software, pomocí kterého můžete měnit frekvence jádra i paměti, napájecí napětí, otáčky ventilátoru atd. Některé také umožňují nastavit žádaný rozsah fps v hrách, karta díky tomu nepoběží na plný výkon, dokud to nebude nutné a bude mít nižší spotřebu i nižší hlučnost.
Nezapomínejte však, že přetaktováním grafické karty můžete ztratit záruku.
Další parametry a funkce grafických karet
- Dual BIOS – je výsadou grafických karet navržených pro přetaktování. Díky ní můžete pomocí mechanického přepínače na kartě přepínat mezi 2 konfiguracemi karty, např. stabilní a přetaktování.
- Shader – tímto pojmem se označuje výpočetní jednotka grafického čipu (čím více jich je, tím lépe). Někdy se shaderům říká také streamovací procesory, shader procesory či CUDA jádra.
- Backplate – kovová (nejčastěji hliníková) podložka, která zajišťuje pevné spojení grafického čipu a tím pádem i chladiče s kartou. Kromě toho také chrání součástky na zadní straně a pomáhá rozptylovat teplo.
- Low profile – tímto pojmem se označují grafické karty určené pro velmi malé počítačové skříně typu SFF.
- Nvidia 3D vision – systém umožňující hraní s 3D brýlemi. Postupně ho nahrazuje virtuální realita.
- VR-ready – označení grafické karty, která je kompatibilní s hraním ve virtuální realitě.
- Crossfire, SLI – technologie umožňující vzájemné propojení 2 grafických karet na 1 základní desce v počítači za účelem zvýšení jejich výkonu.
Nejčastější otázky a odpovědi (FAQ)
Potřebuji vůbec grafickou kartu? Tuto otázku se ptají mnozí běžní uživatelé. Pokud neplánujete hrát nejnovější hry, neděláte grafiku či netěží kryptoměnu, novou grafickou kartu nepotřebujete. Pokud jste se pro její koupi rozhodli, určitě si děláte průzkum a zvažujete všechny za a proti. Do redakce nám chodí na toto téma různé otázky, které jsme se rozhodli zodpovědět. Pokud se i vy chcete zeptat, napište nám do komentářů a my vám otázky co nejdříve zodpovíme.
Jak funguje grafická karta?
Je pro výběr grafické karty důležitý procesor?
Jaká grafická paměť je ideální?
Starší modely, které již nejsou dostupné
Velmi výkonná grafická karta s nejmodernějším GPU od AMD s jádrem Navi s frekvencí 1 670 MHz. Je osazena až 8 GB paměti GDDR6 s neuvěřitelnou frekvencí až 14 000 MHz. To kartu předurčuje na plynulé hraní nejmodernějších her v rozlišení 4K, případně 1440p při 144 Hz ve vysokých detailech.
Karta je vybavena 3 konektory DisplayPort a 1 konektorem HDMI, dohromady k ní můžete připojit 4 monitory. Podporuje i technologii AMD Freesync 2.
Max. spotřeba může dosáhnout až 241 W, kartu proto nutné napájet externě přes 8-pinový a 6-pinový napájecí konektor současně. Chlazení je dostatečně předimenzované a teplota je stabilních 71 °C i při vysoké zátěži. Připravte se však i na vyšší hlučnost.
Cenu považujeme za přiměřenou, oproti kartám GeForce od Nvidia je dokonce vzhledem k výkonu o dost nižší. Škoda jen, že výrobce nepřibaluje žádné příslušenství.
Parametry: model: AMD Radeon RX 5700 XT; účel: hraní her; čipset: AMD Navi, 7 nm, 1 670 MHz; paměť: 8 GB GDDR6, 14 000 MHz; konektory: 3 × DisplayPort, 1 × HDMI; max. počet monitorů: 4; max. rozlišení: 5 120 × 2 880 při 60 Hz; chlazení: 2 ventilátory; rozhraní: PCI Express x16 4.0; velikost: 2,5 slotu; spotřeba karty/doporučený výkon PC zdroje: 241/640 W; rozměry (d × š × v): 254 × 135 × 46,5 mm
Datum poslední aktualizace: 20.09.2024
Připravujeme pro vás recenze, testy, hodnocení. Snažíme se vám poskytnout všechny informace, které vám pomohou při rozhodování s nákupem spotřebiče, elektroniky nebo jiného produktu. Zapojte se i vy do diskuse pomocí komentáře a pomozte někomu dalšímu.
Přidat komentář
Poslední články
Testovali jsme kuchyňské pomocníky MioMat a Luli Chef Midi: Který si vybrat?
Rychlá doba vyžaduje „smart“ řešení. A to nejen v práci, při sportu, péči o rodinu či domácnost, ale také při vaření. Právě... Přečíst článek
Jak vyčistit pračku od zápachu, plísně, vodního kamene – octem, kyselinou citrónovou, sodou bikarbonou
Ať už používáte pračku denně nebo několikrát do týdne, při každém praní se v jejích útrobách hromadí neodpařená voda a vodní... Přečíst článek
Elektrokoloběžka AERIUM H800 zvládne město i terén. Jaké jsou její hlavní přednosti?
Hledáte praktický dopravní prostředek do města i na vyjížďky do přírody? Elektrokoloběžka AERIUM H800 je skvělou volbou.... Přečíst článek
Jak vyčistit myčku nádobí Electrolux, Bosch, Beko: octem, kyselinou citrónovou nebo sodou?
Přestože myčku nádobí používáte denně, na její čištění často zapomínáte. Přistoupíte k němu až tehdy, když myčka najednou... Přečíst článek