Nejlepší detektory kouře, plynu, vody 2024 – recenze, test, srovnání, zkušenosti

Detektory plynu, kouře, vody, CO a CO₂ jsou velmi šikovnými pomocníky, kteří zvyšují bezpečnost ve vaší domácnosti. Chrání vaše zdraví, život a také majetek.

Jaký typ potřebujete právě vy, kolik tyto bezpečnostní prvky stojí, jaké jsou jejich funkce a na co nezapomenout při koupi? Vše potřebné se dozvíte v našem návodu na výběr nejlepšího detektoru.

Nejlepší detektory kouře

Nejlepší detektory plynu

Nejlepší detektory vody

Proč si pořídit detektor plynu a kouře?

Je zřejmé, že kvůli bezpečnosti. Na začátek vás však trochu postrašíme, protože detektory plynu a kouře nejsou ještě ani dnes nedílnou součástí bezpečnostního vybavení domácností. Čistý zemní plyn nemá žádný zápach ani barvu, proto ho nelze odhalit smysly. Zároveň je vysoce hořlavou a výbušnou látkou, která v lidské historii způsobila už ne jednu katastrofu. Z tohoto důvodu je do něj přidáván odorant, tedy příměs s výrazným aroma. U nás je to konkrétně odorant Spotleak 1007.

Abyste však pochopili problematiku stinné a nebezpečné stránky zemního plynu, musíme si vše rozměnit na drobné. Zemní plyn se skládá z 90 % metanu a 10 % propanu a butanu. Při hoření se rozkládá na nevinnou vodní páru a malé množství oxidu uhličitého (CO₂), který vzniká i při dýchání, takže ani on není nebezpečný. Problém nastává až ve chvíli, kdy je plyn spalován nedostatečně. Tehdy se mění na život ohrožující oxid uhelnatý (CO) a navíc i vysoce výbušnou látku. K takové situaci dochází například při poškození spotřebičů či přípojky, ale i při pověstném zhasnutém plameni na sporáku.

Oxid uhelnatý nemá barvu ani zápach, je lehčí než vzduch, proto velmi rychle stoupá vzhůru a co je nejhorší, na hemoglobin se ve srovnání s kyslíkem váže až 200x rychleji. Právě proto otráví dospělého člověka již při velmi malé koncentraci a po skutečně krátkém čase. Už při koncentraci 800 ppm CO ve vzduchu způsobí ztrátu vědomí po méně než 2 hodinách.

A co kouř? Ten je ještě rafinovanějším a rychlejším zabijákem. 50 až 80 % ze všech úmrtí, ke kterým dojde při požárech v průběhu jednoho roku, nezpůsobila oheň, ale kouř. Když je horký, zabíjí trojnásobně, konkrétně tepelným poškozením, otravou a otokem plic, který způsobuje kyanid, oxid uhelnatý a další vedlejší produkty hoření. V překladu, kouř vás může otrávit nebo zabít i bez toho, aby začalo hořet.

Jaký typ detektoru potřebujete: detektor plynu a kouře, detektor metanu nebo CO?

V první řadě musíte pochopit, jaký druh nebezpečí vám hrozí ve vašem příbytku. Pokud máte moderní ECO dům, kde vše "běží" na elektřinu, detektor úniku zemního plynu vám bude nanic. V takovém případě se vám sejde spíše hlásič požáru a senzor CO i CO₂. Detektory se navíc prodávají pod různými názvy, které dokáží pořádně zmást (při psaní tohoto článku jsem pochopila, že i samotní výrobci mají někdy problém se správným pojmenováním toho kterého detektoru).

Než se dostaneme k jednotlivým parametrům, si proto řekneme více o jednotlivých modelech a také o jejich správném umístění. Často totiž dochází k dezinformacím o tom, co přesně detekují a hlásí, přičemž jde o jeden z nejdůležitějších údajů. Proč? Protože CO a CO₂ či metan není totéž jako zemní plyn a ten není synonymem kouře. Každá z těchto látek se navíc při úniku zdržuje na jiných místech, například u stropu či při zemi.

Detektor úniku zemního plynu (detektor metanu)

Na co je zapotřebí detektor úniku zemního plynu, kdy dodavatelé vyřešili problém s jeho identifikací čichem? Zejména na včasné, ale i spolehlivější odhalení problému. Takzvané selhání lidského faktoru je přímo pověstné. Čichové buňky také nejsou 100 %. Někdo plyn ucítí ještě předtím, než se dostane do celé místnosti, jiný zas až tehdy, když je pozdě. No a co případy, kdy spíte?

Tyto detektory mají většinou snímač na CH₄ (metan). Některé modely však dokážou rozpoznat únik kteréhokoliv z výbušných plynů, tedy metanu, propanu, butanu i zemního plynu. Práh alarmu je většinou nastaven na 20 % z dolní hranice výbušnosti. Co to znamená? To, že při jeho spuštění máte ještě dostatek času na nezbytná opatření, která zabrání nahromadění výbušné směsi v daném prostoru.

Toto je zároveň první parametr, který byste si měli všímat při výběru. Levné kousky z Číny mohou být vybaveny mnohem méně citlivými senzory. Pro lepší představu, spodní hranice výbušnosti zemního plynu se pohybuje kolem 5 % koncentrace CH₄ a 95 % vzduchu. Pokud koncentrace CH₄ vystoupí nad 5 %, hrozí reálné riziko výbuchu.

Kam umístit detektor zemního plynu

Detektor oxidu uhelnatého (CO)

Detektory CO jsou vybaveny snímačem k zachycení oxidu uhelnatého. Nepleťte si pojmy a dojmy. CO může unikat z plynových spotřebičů, ale i spotřebičů na tuhé palivo (např. kotel na dřevo, ale i krb), takže mluvíme o bezpečnostních prvcích s poměrně odlišným využitím. Zčásti zastupují také detektory kouře, protože oxid uhelnatý je zároveň vedlejším produktem hoření.

Kam umístit detektor CO

Kombinovaný detektor plynu a CO

Ne každý detektor zemního plynu je vybaven také snímačem na CO a naopak. Ty kombinované proto můžeme označit za velmi dobrý kompromis. Drobným problémem může být jeho umístění, protože je jen málo pravděpodobné, že máte plynový sporák těsně vedle krbu.

Z tohoto důvodu je možné, že budete potřebovat několik samostatných snímačů. Zemní plyn může unikat ze všech plynových spotřebičů nebo samotné přípojky a potrubí. CO vzniká jako při nedostatečném spalování plynu, tak i při hoření jako takovém. Proto je vhodný do domácností, kde se nacházejí spotřebiče na tuhá paliva i zemní plyn.

Požární detektor/detektor kouře a CO₂/detektor kouře a CO

CO₂ je oxid uhličitý, který vzniká při hoření (nepleťte si ho s CO – oxidem uhelnatým). Požární detektory i detektory kouře a CO₂ tedy nesnižují riziko, které vzniká při úniku plynu. Jejich funkcí je odhalení kouře, který však nemusí bezvýhradně souviset přímo s požárem.

Přece jen, alarm spuštěn ve chvíli, kdy hoří celá místnost, by byl trošku neefektivním bezpečnostním prvkem. No a pak tu máme ještě detektory kouře a oxidu uhelnatého (CO₂), které považujeme za dobrou volbu, protože je využijete v domácnostech, kde se topí dřevem a používají i plynové spotřebiče.

Kam umístit detektory kouře

Přenosný detektor plynu

Přenosný detektor plynu neslouží k nepřetržité používání v domácnosti a spuštění alarmu v případě úniku této látky. Využívají ho převážně pracovníci plynáren či revizní technici, kteří pomocí něj identifikují malý únik plynu na poškozeném spotřebiči či přípojce. Jde o maličký "kapesní" přístroj napájený bateriemi, který můžete nosit s sebou. V domácnosti ho využijete na průběžnou svépomocnou revizi spotřebičů a přípojky.

Detektor vody

Detektory vody nejsou rozšířeny tak jako ty předešlé, jde však o velmi dobré pomocníky. Můžete je nainstalovat kdekoliv, kde hrozí přetečení či tečení vody, tedy například do umyvadla, k bojleru, myčce, pračce nebo k domácí vodárně. Fungují na velmi jednoduchém principu. Když se jejich "dotkne" voda, spustí alarm.

Detektory vody jsou levnější. Koupíte je již od 170 a do cca 500 Kč. Výjimkou jsou moderní zařízení s možností napojení na Wi-Fi. Ty stojí od 750 Kč výše. V následujících řádcích se budeme věnovat zejména výběru ostatních typů detektorů, protože mezi těmi na vodu není mnoho rozdílů. Všimněte si zejména hlasitost alarmu a výdrž baterie, popřípadě i její možnosti výměny.

Na co se zaměřit při výběru detektoru plynu, oxidu uhelnatého a kouře

Je to sice zvláštní, ale rozhodující parametry, které byste si měli všimnout před koupí jakéhokoliv detektoru, ať už jde o ten na plyn, či kouř, se v zásadě neliší. Důvod je prostý, všechny detektory fungují na velmi podobném principu. V následujících řádcích se podíváme na ty nejdůležitější. Drobné rozdíly se však samozřejmě najdou vždy.

Způsob napájení

Z hlediska napájení můžeme detektory rozdělit do 2 kategorií, a to na ty, které připojíte pomocí kabelu do elektrické zásuvky a ty, které fungují na baterie. První způsob je nepochybně spolehlivější. V první řadě nemusíte utrácet finance na kupování baterií, což je však důležitější, nemusíte je vyměňovat, takže neexistuje šance, že detektor zůstane nefunkční kvůli takové banalitě. Nevýhodou je naopak to, že je musíte umístit v těsné blízkosti elektrické zásuvky. U těchto modelů si tedy všimněte zejména délku napájecího kabelu a nezapomeňte zhodnotit rozmístění spotřebičů a el. zásuvek ve vaší domácnosti.

Detektory s baterií se dělí ještě na další 2 podkategorie. Některé mají klasický prostor s plastovou krytkou, do kterého vložíte příslušný typ baterie. Po vybití je nabijete nebo vyměníte za nové. Druhou skupinou jsou detektory s nevyměnitelnou baterií. V tomto případě si všímejte její životnost, která se pohybuje od 3 do 10 let. Výrobci takovýto počin argumentují tím, že jde o bezpečnější řešení, neboť detektor není možné jednoduše demontovat (např. v případě loupeže). Nepochybnou výhodou detektorů na baterie je jejich jednodušší montáž, protože nejste omezeni rozmístěním zásuvek.

Životnost senzoru

Všechny senzory mají omezenou životnost. V zahraničních návodech na výběr nejlepších detektorů se často zmiňuje, že senzory oxidu uhelnatého vydrží plně funkční nejkratší dobu. My jsme si však raději udělali menší průzkum mezi jednotlivými produkty. Verdikt je takový, že drtivá většina detektorů, ať už jsou určeny k identifikaci plynu, kouře nebo CO₂, mají garantovanou životnost 120 měsíců, tedy 10 let. Výhodnou alternativou může být také koupě detektoru s vyměnitelným senzorem. Bohužel, při většině produktů tento parametr není uveden, takže se raději informujte přímo u prodejce či výrobce.

Rozsah měření a aktivace alarmu při detektorech CO, CO₂ a zemního plynu

Kvalitní detektory CO, CO₂ a zemního plynu by měly disponovat funkcí nepřetržitého měření a aktuální naměřené hodnoty automaticky zobrazovat na displeji. Ty, které displej nemají, z logických důvodů tuto funkci nemají. Klasické rozhraní měření při CO a CO₂ se pohybuje od 0 do 3 000 ppm. Rozsah měření úniku zemního plynu je nejčastěji 0,1 až 0,3 % (LPG: 0,1 – 0,5 %).

Aby byl detektor opravdu funkční, musí únik dané látky zaregistrovat dostatečně brzy. Druhým důležitým údajem je proto koncentrace látky, při které se spustí alarm. Rozdíly mezi jednotlivými produkty v každé z kategorií jsou v zásadě minimální.

Typ senzoru

Na detektorech oxidu uhelnatého a uhličitého se nacházejí vždy senzory, které detekují tyto 2 látky. Detektory kouře a zemního plynu však mohou být vybaveny různými senzory. Detektory plynu jsou nejčastěji kalibrovány podle koncentrace metanu (CH₄), mohou však disponovat pouze senzorem CH₄ nebo i senzory na jiné hořlavé plyny (propan a butan). Druh senzoru je nejdůležitější při detektorech kouře. Ty mohou mít pouze senzor optický, teplotní nebo využívat oba z nich.

Optický senzor je pomalejší, protože kouř rozpozná až tehdy, když ho takříkajíc "uvidí". Také není vhodný pro použití v místnostech, kde dochází k přirozené tvorbě kouře a páry, tedy například do kuchyně, koupelny nebo kotelny. Na druhé straně patří k spolehlivějším zařízením, protože není náchylný na falešné poplachy. Teplotní senzor reaguje na zvýšenou teplotu, je méně přesný, můžete jej však využít téměř všude. Za nejlepší detektory můžeme považovat určitě ty kombinované, které jsou o něco dražší.

Opakování autotestu a způsob manuálního testování

Detektory nefungují tak, že spustí alarm až tehdy, když "ucítí" vyšší koncentraci dané látky ve vzduchu. Na to musí provádět takzvaný autotest, při kterém se aktivizují, změří aktuální hodnotu a přehodnotí situaci. Na většině produktů se autotest spouští každých 5 nebo 10 sekund, což zároveň můžeme považovat za dostačující.

Dále si všimněte způsob manuálního testování. Funkčnost všech detektorů by se měla zkontrolovat jednou za měsíc nebo v intervalech, které uvádí výrobce. Na drtivé většině produktů se nachází testovací tlačítko. Při těch skutečně vymakaný naleznete dálkové ovládání, které vás odbřemení od vytahování žebříku a lezení k detektoru.

Hlučnost alarmu

U většiny domácích spotřebičů řešíme spíše to, aby byly co nejtišší. Při detektorech to funguje přesně naopak. Čím hlasitější, tím lepší. Hlučnost alarmu se zvykne pohybovat mezi 85 až 100 dB. Tyto údaje jsou většinou uváděny ve vzdálenosti do 1 m od detektoru, pro získání reálných údajů proto vždy počítejte s o něco menším zvukovým výkonem. Abyste si uměli lépe představit, o jaké hlasitosti mluvíme, uvádíme i několik praktických příkladů:

Úrovně alarmu

Je dobré, pokud daný detektor disponuje různými úrovněmi alarmu. Například při koncentraci CO nad 50 ppm se po 20 min. spustí pouze předběžná signalizace, která je tišší a kratší. Pokud se nic nezmění během následujících 20 min., spustí se plná poplašná signalizace.

Kvalitní detektor musí intenzitu a rychlost spuštění alarmu přizpůsobovat naměřeným hodnotám. Při vyšších koncentracích (např. nad 200 ppm CO) by vás měl předběžně upozornit již po několika sekundách a plný alarm spustit maximálně do 2 minut. Praktickou funkcí je také možnost manuálního nastavení úrovně alarmu.

Způsob deaktivace falešného poplachu

Celkem důležitým parametrem je i způsob, jakým můžete vypnout falešný poplach, ke kterému dojde například při spálení topinek či delším zapalování hořáku na plynovém sporáku. Téměř u všech modelů se tento problém řeší odpojením detektoru od zdroje energie (vyberete baterie nebo detektor vytáhnete ze zásuvky). Méně častou možností je speciální tlačítko. Tak či onak, deaktivace hučící detektoru není nic příjemné. V tomto směru je velmi nápomocné tlačítko silence, kterým alarm ztlumíte do doby, než vyřešíte problém s falešným poplachem.

Kontrolky a praktické funkce

Detektor by měl nepochybně disponovat kontrolkou, která indikuje vybíjející se baterii. Všimněte si zejména to, zda vás na tuto skutečnost upozorní v dostatečném předstihu. Z praktických funkcí stojí za zmínku paměť spuštěných alarmů. Většina zařízení je uloží max. 10.

Pokud máte smart domácnost, určitě přemýšlejte i nad smart detektorem, který můžete propojit s Wi-Fi nebo jinými zařízeními, například hlasovými asistenty jako Alexa či Google asistant.

Provozní podmínky

U každého detektoru najdete informace o ideálních provozních podmínkách. Jde zejména o vlhkost a teplotu vzduchu. V případě těchto spotřebičů mluvíme o skutečně podstatných parametrech, protože čím citlivější senzor mají, tím více na něj působí okolní vlivy. Na to, abyste si uměli vybrat správný model, musíte vědět, jaké podmínky se nacházejí ve vaší domácnosti. Nezapomeňte ani na rozdíly v jednotlivých místnostech.

Jak pečovat o detektor

Každý detektor je třeba pravidelně čistit od prachu, ale i mastnoty, protože zapatlaný senzor je nefunkční senzor. Způsob údržby a rychlost "zašpinění" souvisí i s vlastnostmi konkrétního produktu. Důležité je IP krytí, tedy ochrana proti vodě a nečistotám. Za dostačující můžeme považovat IP44, které znamená, že daný detektor je chráněn před stříkající vodou ve všech směrech a nečistotami s velikostí nad 1 mm.

Pravidelná péče o detektor spočívá zejména v pravidelném odstraňování prachu. Pro tento účel je nejlepší vysavač. Modely s dostatečným krytím proti vodě můžete občasně přetřít mírně vlhkým hadříkem nebo vlhčenými utěrkami vhodnými na plastové vybavení domácnosti. Nedílnou součástí údržby je také pravidelná kontrola baterie a průběžné provádění manuálního testu, o kterém jsme si řekli výše.

Nejčastější otázky a odpovědi (FAQ)

Zajímá vás průměrná cena detektorů nebo to, kolik kousků potřebujete do vaší domácnosti? Na tyto otázky se vám pokusíme odpovědět v naší sekci FAQ.

Datum publikování: 30.07.2020
Datum poslední aktualizace: 23.09.2024

---

Přidat komentář

Vaše jméno *

Váš e-mail * (nebude zveřejněn)

Text zprávy *

Nechajte toto pole prázdne

Přidat komentář

Poslední články